VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve starobylém žundru v Sebranicích chce kovář otevřít muzeum

Sebranice /HISTORIE OD PODLAHY/ – Starobylou vesnickou stavbu při průjezdu Sebranicemi na Blanensku nelze přehlédnout. Tři sta let stará selská rychta s patrovou přístavbou na šesti trámech stojí hned vedle hlavní silnice. Netradiční přístavba označovaná jako žundr vybočuje před průčelí hlavního stavení, kryje ji šindelová střecha. Nejspíš právě díky žundru je sebranická rychta, které věnuje Deník Rovnost další díl seriálu Historie od podlahy, zařazena mezi státem chráněné památky.

9.1.2016
SDÍLEJ:

Sebranická rychta s žundrem pochází z první poloviny osmnáctého století, před čtyřmi lety ji od rodu Kanýzů koupil umělecký kovář Radomír Bárta.Foto: DENÍK/Andrea Šrámková

Už čtvrtým rokem objekt patří uměleckému kováři Radomíru Bártovi. „Domek jsem znal spoustu let, protože jsem tudy jezdíval do Kunštátu za sestrou. Vždycky jsem něco takového chtěl pro zřízení kovárny. Když se naskytla možnost dům koupit, vůbec jsem neváhal," vzpomíná kovář na rozhodnutí, které mu změnilo život. Ve spolupráci s archeology tam totiž začal s citlivě vedenou rekonstrukcí, kterou se snaží uvést objekt do původního stavu a poodhalit i historii domu a jeho obyvatel.

Přestože je současné stavení datováno do první poloviny osmnáctého století, souvislé osídlení a obydlí tam archeologové doložili od počátku třináctého století. „V nejspodnějších vrstvách jsme našli pálené cihly z mazanice a pozůstatky staré stavby z kůlů propletené proutím a vymazané hlínou. Tu zničil první požár, kterých pak přišlo ještě několik," popisuje majitel.

Současná nemovitost je dílem sebranického rychtáře Ondřeje Kanýze, který na tomto místě v roce 1717 koupil ve velmi zpustlém stavu starší stavení. Hned se pustil do stavby nové roubené světnice a o rok později v domě už bydlel. Dřevěné stěny dostaly i hliněnou omítku, a dům proto na pohled působí jako zděný. A následovaly další stavební úpravy. V roce 1738 přibyl žundr na nožičkách. „Byla to vlastně sýpka. Z cesty přijel vůz, zastavil před domem a plodiny byly ručně naházeny nahoru, kde byly uskladněny v prostoru nad podsíní," popsal před časem tento typ objektů Marek Fajman z Národního památkového ústavu. Ani odborníci si však nejsou zcela jisti využitím sebranického žundru a připouští možnost, že šlo o „ložnici" pro čeleď. Sebranický žundr, v nářečních variantách žondr, žodr či žudr, je výjimečný svým dřevěným ochozem, po kterém se vchází do světnice. Budova jím kloubí stavební styl typický pro Českomoravskou vrchovinu a Malou Hanou. Na severozápadní Moravě jde o ojedinělý typ památky.

Po tři staletí dům, na který dočasně přenesl Ondřej Kanýz i funkci rychty, spravoval rod Kanýzů. Prameny mluví i o pranýři v jeho blízkosti. Přímo od potomka Kanýzů stavení Radomír Bárta v roce 2012 koupil. „Co se dá, to se snažím vrátit do původního stavu, ale jde to pomalu," usmívá se. Těší se, až v hlavní obytné světnici, která už má archeologický výzkum za sebou, dokončí podlahu. Dřevěné desky na ni čekají složené právě v historickém žundru.

A až rekonstrukce skončí? V žundru majitel plánuje otevřít muzeum. „Exponáty už mi lidé nabízejí. Bude zde kované nářadí, ale i dřevěné dlabané necky, máselnice. Chci ukázat, jak šikovní zde byli řemeslníci a co se v domě dříve používalo," rozvíjí plány Radomír Bárta. Vystavit by chtěl i některé z archeologických nálezů. Třeba hračku keramického koníka z patnáctého století.

Už teď má majitel v části hospodářských stavení zřízenou kovárnu. Před nedávnem se tam zrodil například kamzík z nerezové oceli, který nyní shlíží na turisty u lanovky v Ramzové. Bártovy sochy jsou duté, díky čemuž si zachovají i při velkých rozměrech relativní lehkost. Uměleckou práci však doplňuje také klasickou kovařinou například při výrobě bran a plotů nebo při opravách zemědělského nářadí.

Autor: Andrea Šrámková

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd.
13

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Ilustrační foto

Vejce jsou nebývale drahá, do Vánoc nezlevní. Chovatelé reagují na evropské ceny

Jako první padnou při vichřici a ničí je kůrovec. Místo smrků proto sázejí buky

Vyškovsko – Při vichřicích jsou na nich největší škody, a navíc je napadají kůrovci. Jak už Deník Rovnost informoval, na Vyškovsku v posledních dvou letech na řadě míst odumírají smrkové porosty. Proto je v letošním roce začali lesníci nahrazovat jinými, odolnějšími druhy stromů. „Konkrétně ve vojenském újezdu Březina jsme už letos vysadili 828 tisíc stromů. Z toho více než polovina jsou listnaté druhy. Nejvíce dominuje buk,“ informoval mluvčí Vojenských lesů a statků České republiky Jan Sotona.

RegioJet výrazně omezí autobusy mezi Prahou a Brnem, posílí vlaky

Společnost RegioJet seškrtá od poloviny ledna o více než třetinu provoz žlutých autobusů mezi Prahou a Brnem. Důvodem je velká expanze firmy do železniční dopravy mezi oběma největšími městy v zemi.

Zazimované chaty přitahují zloděje. Odradit je mají i hlídky policistů na koních

Blanensko, Vyškovsko – Přes rok jsou chaty a chalupy cílem tisíců lidí, kteří na ně míří, aby si odpočinuli. V zimě však bývají většinou prázdné, čehož s chutí využívají zloději.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Blanensko – Dvacítka tabulek s vyznačením přírodní rezervace a jedna se skupinou památných stromů jsou zpět na původních místech. Letos je na Blanensku rozkradl a poničil neznámý vandal. Na značkách mu vadil symbol malého státního znaku s českým lvem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT