Starou huť nechal postavit kníže Jan Adam z Liechtensteina. Jejím hlavním úkolem bylo vyrábět zbraně pro armádu. Vznikaly v ní například drobné kartáčové koule, hmoždířové bomby nebo granáty. „Původně se tady dělala litina. Potom vznikla modelárna Kameňák a rozvinulo se tu železářství," popisuje účel stavby její správkyně a průvodkyně Blanka Petrová.
Později k dřevouhelné peci přibyla další stavení, mezi nimi například i dvě vápencové pece, válcovna nebo obytná budova Švýcárna. Celý komplex však ještě v osmnáctém století poničil oheň. „Požár vypukl v roce 1793, někde se píše, že byl založený úmyslně. Bohužel dnes už přesnou příčinu nemůžeme zjistit," vysvětluje průvodkyně. Požár byl zřejmě dost silný. „Poškodil huť i okolní stavby. Díky němu prošla budova rekonstrukcí a zmodernizovala se," dodává Ondřej Merta z Technického muzea v Brně, které se o huť stará. Ale i přesto, že v polovině devatenáctého století byl komplex znovu přestavěný, se výroba v huti brzy definitivně zastavila. Už v roce 1877. Od té doby celý komplex chátral. „V roce 1971 byla huť vyhlášena památkovou rezervací. Poslední dva roky je železárna národní kulturní památkou," vypočítává Petrová. V roce 1971 také začala kompletní rekonstrukce, která byla dokončena v roce 1984. Ve stejné době se v bývalé modelářské budově otevřela muzejní expozice Železářství střední části Moravského krasu.
Dnes objekt spravuje Technické muzeum Brno, které v něm organizuje různá setkání a akce. „Ve Staré huti pořádáme ukázkové a experimentální tavby v replikách slovanských železářských pecí, které byly odkryté v okolí na více jak patnácti místech," vysvětluje Ondřej Merta s tím, že na tavbu sbírají lokální rudu, aby byl výsledný produkt co nejkvalitnější. Při workshopech spolupracuje technické muzeum s dalšími organizacemi, takže se návštěvníci můžou podívat na výrobu nádobí na hrnčířském kruhu, kování nebo odlévání bronzu do hliněných destiček. Na letošní rok se chystá například setkání k výročí šedesáti let od vyhlášení Moravského krasu chráněnou krajinnou oblastí.
close
zoom_in
Při organizaci pomáhá i město Adamov. „Při takových událostech jsme většinou spíše spolupořadatelem, než abychom pořádali vlastní program. Většinou zajistíme policejní dohled nebo pomůžeme s úklidovými pracemi," upřesňuje starosta Adamova Roman Pilát. Kromě workshopů a podobných příležitostí láká turisty i otevřené muzeum, ve kterém si můžou prohlédnout pohyblivé modely nebo ukázky místních rud.
Stará huť se rozkládá na téměř dvanácti hektarech. Její největší dominantou je mohutná železářská pec stojící na základech dvanáct krát dvanáct metrů a tyčící se deset metrů do výšky. „Pro mě je Františčina huť neodmyslitelná součást Adamova. Navíc je díky muzeu a různým ukázkám toho, co se tam dělo v minulosti, i turisticky přitažlivá," říká adamovský starosta. Ten ji spolu s kostelem svaté Barbory a jeho světelským oltářem považuje za nejnavštěvovanější místo v okolí.
Narůstající zájem potvrzuje i správkyně budovy. „Jezdí sem hodně školních zájezdů ze základních, středních i vysokých škol. Poslední dobou přibývá důchodců, kteří jezdí na organizované výlety. A čím dál častěji zde provádíme i zahraniční návštěvníky," uzavírá průvodkyně Blanka Petrová.
GABRIELA CHLUPOVÁ
