Ještě že jsem nechal kolo v redakci. Utopil bych se v bahně. Cestou potkávám skupinku turistů, kteří slavnostní ceremoniál stihli a už jdou domů. Já dřevěnou vyhlídku vidím stále jen na horizontu. Nepřibližuje se a moje boty obalené blátem už váží snad metrák.

„Při otevření rozhledny bylo narváno. Lidí tam bylo tolik, že se nám ani nechtělo čekat, až se na rozhledně uvolní místo. Nevadí. Určitě si sem zajedeme někdy jindy na kole," říká Zita Řehůřková z Blanska, která k rozhledně vyrazila s přítelem. „Dřevěná vyhlídka krásně zapadá do okolní krajiny a podle mě stojí na dobrém místě," dodává Řehůřková.

Ve sportovním potkávám také dvojici starostů z okolních obcí. Ráječka a Rájce-Jestřebí. „Museli jsme si prohlédnout z výšky ty naše lány," směje se Pavel Perout. „Byl to docela sportovní výkon dostat se k rozhledně a pak vyšplhat až nahoru. Ale stálo to za to. Dostali jsme také dáreček, plyšáčka," hlásí Lenka Prokopová z Rájce-Jestřebí. Na rozhlednu vystoupala s dvouletou dcerou Valérií v krosně na zádech. „Ve Spešově není žádný hrad ani zámek a rozhledna sem může nějaké turisty nalákat," poznamenala žena.

Konečně jsem u rozhledny i já. Pár fotek a rychle nahoru. Výhled je celkem slušný a rozhledna vypadá pěkně. Před vyhlídkou stojí tři dřevěné plastiky. „Připomínají tři významné spešovské rodáky. Českého jazykovědce Františka Trávníčka, žurnalistu a diplomata Bohdana Pavlů a spisovatelku Madlu Vaculíkovou, manželku literáta Ludvíka Vaculíka," říká starostka Spešova Ivana Holomková.

Stavba dřevěné dvoupatrové rozhledny, která je vysoká k osmi metrům stála téměř půl milionu korun. Obci se podařilo na většinu stavby získat dotace z Evropské unie.