Při rojení přinutí včelstvo starou matku naklást do matečníku vajíčko, z kterého potom vychová budoucí novou matku. Stará matka se starými dělnicemi opustí úl, přenechá ho mladším a usadí se většinou někde na stromě. Tím dojde k výraznému úbytku stavu úlu. „V přírodě se snaží uchytit, jenže jim tam hrozí velké riziko uhynutí. Hlavně nejsou ošetřeny před varoázou," varoval včelař Rudolf Rybář z Adamova. Včely navíc neodletí naprázdno. Část medu si vezmou s sebou.

I když se včelařům podaří roj najít, hlavně kvůli riziku chorob není jeho návrat zpět do úlu zaručený. „Předně včelař zlikviduje starou matku. Staré včely může vrátit do úlu, ale nejdřív je potřeba odebrat od nich vzorky a zaslat je na veterinární vyšetření. Bez toho je vrátit nelze, jinak hrozí úhyn celého včelstva," poznamenal Rybář.

Nejdůležitější je těmto problémům předcházet, což ale není vůbec lehké. „Těžko se poznává, jestli mají včely rojovou náladu. Napovědět mohou naražené matečníky. V takových dnech raději zvětšuji úly, častěji vytáčím med nebo jim buduji nové mezistěny. Dá se s trochou nadsázky říct, že tím je zabavím a ony nemají čas věnovat se staré královně," popsal předseda blanenských včelařů Jiří Drottner. Jsou i další možnosti. „Včelaři mohou matce zastřihnout křidélko, aby neuletěla. Nebo se včelstvo rozdělí. Postaví se nový úl a do něj se přesunou mladé, protože ještě nemají nalétanou cestu. Staré zůstanou v původním," dodal Rybář.

Pokud člověk na roj v přírodě narazí, měl by zachovat klidnou hlavu. „Staré včely si odnáší část potravy, mají zásoby, a jsou tudíž i mírné. Nesmí se ale cítit ohrožené. Jestliže znáte včelaře, zavolejte mu o radu. Ve městě, kde by mohly být nebezpečnější, raději přivolejte hasiče," poradil Drottner.

Hasiči na Blanensku už letos řešili mnohem více nahlášených rojů než minulý rok. „Celkem jsme vyjeli ke dvaceti rojům a ve většině případů právě k těm včelím. Loni to bylo za stejné období jen dvanáct zásahů," sdělil jejich mluvčí Jan Dvořák. Hasiči mohou roj zachytit do rojáčku, což je speciální dřevěná bedýnka. Pokud to nejde, nasadí chemické přípravky nebo ho vysají a zlikvidují mechanicky.

Rojení včelstev je přirozený jev, který se pravidelně opakuje v určitých cyklech. „Přesně nevíme, na co včely reagují. Dá se říct, že se jedná o snahu zachovat generaci, takový pud sebezáchovy. Jsou léta, kdy se nerojí vůbec. Když už to ale nastane, může to být předzvěst nějakých změn, třeba klimatických," popsal Rybář.

close Ilustrační foto zoom_in