Návrat výjimečných varhan do Křtin. Mají přes 250 let, dostaly historickou tvář

„Nyní jsme ve fázi, kdy jsou varhany před odvozem a montáží. Tu hrubou uděláme u nás v ateliéru. Kompletně zrestaurovaný je povrch hracích skříní, část říms už je navezená do kostela. Následovat bude hrubé sestavení měchové stolice, kterou odvezeme na místo a tam ji sestavíme načisto,“ popsal v úterý postup prací Ladislav Rozsypal za tým restaurátorů z dílny A.Q. - Attentus Qualitatis.

Deset let od smrti faráře Prnky. Křtiny uctily jeho památku, miloval plný kostel

U poškozeného nástroje museli vyrobit vzdušnice, trakturu, hrací stůl a zrestaurovat jeho skříně. Použili při tom různé druhy dřeva: buk, dub, lípu smrk, borovici, jeřáb břek nebo exotický makassar. Z dalších materiálů pak kov nebo kůži. Historický několikatunový nástroj má přes jedenáct set píšťal, ze kterých byla v použitelném stavu jen menší část a bylo je potřeba doplnit.

Ladění a intonace píšťal v kostele pak zabere několik týdnů. Práci na rekonstrukci nástroje odborníci celkem odhadli přibližně na dvacet tisíc hodin. „Každou z píšťal je potřeba vzít tak dvacetkrát, třicetkrát do ruky, než zahraje jak má. A to se bavíme pouze o zvuku. Dostat varhany po částech nahoru na kůr a tam je sestavit, bude velmi náročné,“ upozornil restaurátor.

Při obnově se odborníci u nástroje vrátili po více než sto letech k původnímu mechanickému systému. Ulehčí tím i varhaníkům. Podle Ondřeje Múčky ze střediska pro liturgickou hudbu na Biskupství brněnském byl nástroj delší dobu v dezolátním stavu. Při mších tak ve křtinském kostele zněly posledních zhruba deset let jen digitální varhany.

„Začátkem dvacátého století došlo k přestavbě a zvětšení křtinských varhan. Zvuk byl sice mohutnější, ale mechanickou trakturu nahradila pneumatická a ta byla mnohem poruchovější,“ uvedl přes začátkem obnovy varhan Múčka.

Jak velké poškození?

Při práci odborníky překvapilo, že varhany nebyly rozsáhle poškozené dřevokaznou houbou. To nebývá u podobného dřevěného výrobku za tak dlouhé časové období běžné. Přičítali to netypickým prostorám křtinského chrámu a proudění vzduchu.

„Další zajímavostí bylo, že barevná výzdoba varhan byla nedotčená a zachovala se téměř po celé ploše. Provedli jsme jen několik lokálních retuší,“ zmínil další zajímavost restaurátor Rozsypal.

U Sebranic vznikne okružní křižovatka. Silnice kolem Svitavy získá nový povrch

Křtinští získali před časem na nákladný projekt dotaci, která je i se započítaným podílem tamní farnosti sedm milionů korun. Dalšího půl milionu uvolnil Jihomoravský kraj. Celkem má volná historická rekonstrukce ze druhé poloviny 18. století přijít na zhruba devět a půl milionu.

Peníze se místní snaží získat i takzvanou adopcí varhanních píšťal. Za zaslaný příspěvek získají například znějící atrapu, certifikát, zápis na zeď dárců nebo komentované prohlídky v kostela Jména Panny Marie. „Pro zájemce jsme připravili čtyři balíčky v různých cenových úrovních. Od patnácti set korun až po padesát tisíc. Všechny tyto příspěvky jdou přes transparentní účet farnosti,“ sdělil křtinský farní vikář Metoděj Ján Lajčák.

Slalom mezi dírami skončil. Do Brna jezdí lidé z Adamova po novém povrchu

O historickém nástroji ve farním kostele Jména Panny Marie ve Křtinách se příliš dobových informací nedochovalo. Je však jisté, že prvním varhanářem, který po zbudování nového kostela ve Křtinách postavil varhanní stroj, byl František Umlauf.

„Varhany zhotovené pro křtinský kostel mezi lety 1763 až 1764 však samotný výrobce o třiadvacet let později doplňoval nebo opravoval. Tento nástroj byl na křtinském kůru do let 1907 až 1908, kdy ho uničovský varhanář Wilhelm Brauner přestavěl na pneumatické varhany, které obsahovaly dvaadvacet rejstříků,“ vrátil se do historie vikář Lajčák.

Na hracím stolu varhan se dodnes nachází štítek firmy varhanáře Josefa Melzera z Kutné Hory, který zřejmě provedl na křtinských varhanách generální opravu v době mezi dvěma světovými válkami.