Do bývalého cikánského tábora Žalov v Hodoníně u Kunštátu, který v posledních letech sloužil jako rekreační zařízení, mají do konce listopadu přijet dělníci s bagry a další technikou. A začnou bourat.

Oběti holocaustu

Odstartují tak první etapu projektu na jejímž konci v Žalově vznikne památník romského holocaustu s expozicemi. Údajně do dvou let. „Cílem Památníku je přiblížit veřejnosti holocaust Romů, v souvislostech s holocaustem Židů. A také poskytnout podrobné informace o tomto protektorátním cikánském táboře. Památník bude vhodným místem pro neformální vzdělávání zejména mladých lidí,“ řekla Markéta Faltysová z odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na návrh podoby památníku v Žalově vypíše ministerstvo školství soutěž. Do ní se mohou přihlásit i studenti vysokých škol.

O stavbě památníku a vzdělávacího centra v Žalově se mluví již delší dobu. Ještě před časem hrozilo, že ho kvůli nedostatku peněz vláda smete ze stolu. Ministerstvo školství však nakonec celý areál koupilo a vláda na stavbu památníku uvolnila jednasedmdesát milionů korun. Nyní ministerstvo školství s odbornou komisí připravuje úspornější variantu původní nákladné verze památníku a vzdělávacího centra. Mluví se o stavbě druhého protektorátního baráku s expozicí , která například využije autentické příběhy romského holocaustu. „První studie byla příliš nákladná. Nyní se ladí úspornější varianta. Teď se bavíme o bourání starých budov v areálu. O připravované stavbě památníku a expozic toho však zatím moc nevíme,“ poznamenal místostarosta Hodonína u Kunštátu Zdeněk Bubeník.

Alespoň takový postup podle něj vyplývá z harmonogramu prací, který ministerstvo předložilo začátkem týdne na schůzce s odbornou komisí. Členy komise jsou kromě lidí z ministerstva a vedení obcí také zástupci Romů, historiků a odborné veřejnosti. Památník bude spravovat Pedagogické muzeum Jana Amose Komenského v Praze.

Zastupitelstvo Hodonína u Kunštátu v pondělí schválilo změnu územního plánu. Pozemky Žalova už nebudou vedeny jako rekreační oblast, ale jako památník. „Jsme rádi, že se celá věc okolo památníku dala alespoň trošku do pohybu. Okolní pozemky patří obci, takže by stavbě památníku nemělo nic bránit. Teď je to na ministerstvu jako investorovi, jak projekt dotáhne do konce,“ dodal Bubeník.

Archeologové v akci

Ministerstvo zatím počítá s variantou, že zhruba sedmačtyřicet milionů použije na stavbu památníku. Přibližně sedm milionů bude stát nová příjezdová cesta. Provozní náklady památníku zatím odhaduje ministerstvo na tři miliony ročně.

Podle Jany Polákové z brněnského Muzea romské kultury by však archeologové měli areál prozkoumat ještě před stavebními úpravami terénu a zásahy do země. „K harmonogramu prací jsem vznesla připomínku. Archeologický výzkum by se měl udělat určitě před jakýmkoliv výkopovými pracemi v areálu. My ho však zajistit nemůžeme. Nemáme na to odborníky,“ dodala Poláková.

A pokračovala. „Na expozicích, seminářích i výstavách v památníku v Žalově bychom se rádi podíleli, ale ještě není jasné co vlastně bude. Ani nejsme s ministerstvem a Pedagogickým muzeem domluvení na konkrétní spolupráci, takže to nemohu komentovat,“ uzavřela Poláková.

Cikánským táborem v Žalově prošlo od srpna 1942 do srpna 1943 1 396 Romů. Přes dvě stovky z nich v Žalově zemřelo a je pochováno v Hodoníně a v lesích nedaleko bývalého tábora. Téměř devět stovek Romů skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.