Jeho podobu má ve své režii Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze. „V areálu necháme také opravit barák dozorců a uděláme vzdělávací místo k setkávání lidí. Na podobě památníku pracujeme s nejlepšími českými historiky. Do konce tohoto roku bude hotový scénář celé expozice," uvedla ředitelka muzea Markéta Pánková.

Přiblíží historii

Památník však podle ní nebude připomínat jen hrůznou historii Romů. Jeho smyslem bude přiblížit návštěvníkům nebezpečí totalitních systémů-fašizmu a komunizmu. A ukázat jim, jak vyčleňují lidi ze společnosti. „Po skončení války sloužil v roce 1946 Žalov k nucenému pobytu Němců, kteří zejména z důvodu vysokého věku nebo nemoci nebyli schopni okamžitého odsunu. V letech 1949 až 1950 tam byl tábor pro nucené práce. Mimo jiné v něm věznili i bývalé důstojníky předúnorové Československé armády," popsala Pánková.

Prakticky až do padesátých let se v areálu psaly smutné dějiny, spojené s válkou, neustále. Například ještě v roce 1945 v něm cvičili příslušníci Wehrmachtu, poté tam pobývaly jednotky rumunské armády a byl v něm i lazaret Rudé armády. „Chceme ukázat historii tábora v celoevropském kontextu. V infocentru bude také mapa se všemi sběrnými tábory v Evropě," poodhalila Pánková.

Konečný vzhled Památníku ovlivní svým odborným názorem i brněnské Muzeum Romské kultury. Jeho ředitelka Jana Horváthová je za to ráda. Dříve byla vývojem příprav zklamaná, protože muzeum nebylo členem pracovní skupiny. „To se naštěstí změnilo. Zřejmě pochopili, že bez našeho přičinění nelze vytvořit detailní expozici o osudu Romů. Ke spolupráci nás přizvali před letními prázdninami. Budeme vytvářet podobu expozice k nejtragičtější etapě v historii hodonínského tábora, tedy období od srpna 1942 do prosince 1943. Použijeme i výpovědi pamětníků," sdělila Horváthová. V tomto období prošlo branami tábora 1396 Romů, vlivem těžkých životních podmínek a epidemie tyfu v něm zemřelo 207 mužů, žen a dětí. Narodilo se tam 35 novorozenců, z nichž žádný nepřežil.

Vlastníkem areálu je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vláda na něj před časem vyčlenila sedmdesát milionů korun. Zatím ale není jisté, kdo bude jeho správcem. Zájem o to má i Muzeum romské kultury. „Netajíme se tím. Stojíme o to, aby tam naši lektoři mohli provádět. Známe celé dějiny Romů a mimo jiné jezdíme vzdělávat učitele do Terezína," řekla Horváthová.

Ve hře je i pražské Národní pedagogické muzeum. „Nelpíme na tom, že Památník musíme provozovat my. Ale investovali jsme do něj spoustu energie a času, je to náročná a zodpovědná práce. Ať o tom rozhodnou ministři," sdělila Pánková.

Vězeňský barák

První budovou, která se dočkala rekonstrukce již před dvěma lety, je bývalý vězeňský barák. „Původní konstrukce byly závažně poškozené, protože je napadly dřevokazní houby. Povedlo se proto zachovat jen dvacet procent původních prvků. Při opravě jsme dbali na to, abychom co nejvěrněji zachovali jeho původní podobu," uvedla mluvčí ministerstva školství Jitka Ježková. Vězeňský barák je však z důvodu probíhajících stavebních prací veřejnosti uzavřený. Otevřený bude až poté, co bude hotový celý památník. Na místě bývalého tábora v Žalově bylo až do roku 2008 rekreační středisko, které stát vykoupil.