V minulosti byla oblast Rudického propadání využívána jako obecní pastviny. Právě v souvislosti s pastvou tam vznikla cenná společenstva suchých trávníků. Jenže už před lety tam spásání skončilo a nyní tyto vzácné trávníky zarůstají keři. „Proto jsme se rozhodli zavést pastvu, a tím rezervaci ochránit před zarůstáním. Vychází to i z plánů péče o národní přírodní památku," řekla pracovnice Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Eva Gruberová. Podle ní jiná zvířata než ovce a kozy nepřipadala v úvahu, protože terén je velmi strmý a půda mělká. Letos se zvířata v Rudickém propadání pasou poprvé po mnoha letech.

Jinde už léta

V jiných oblastech Moravského krasu se však spásání trávy ovcemi používá běžně již léta. Jedná se o velké a významné plochy jako Macošská, Vilémovická a Vykydalova stráň a dále o dvě menší lokality ve Sloupě. Do těchto míst ovce dodává sloupské zemědělské družstvo.

Poslední významnou oblastí, kde zatím nepomáhala zvířata, bylo právě Rudické propadání. Do této lokality nabídl dobytek zemědělec Zdeněk Slouka. „Oslovil jsem vedení správy chráněné krajinné oblasti, zda nemají nějaké pastviny, a oni mi nabídli Rudické propadání. Do oblasti jsem tak poskytl přibližně deset koz a čtyřicet ovcí," vysvětlil Slouka.

V Rudickém propadání je kombinování druhů přežvýkavců velmi výhodné. Dříve se totiž rostoucí keře občas vyřezávaly, ale to nestačilo. „Bude proto lepší, když je spasou kozy. Suché trávníky pak budou udržovat jak ovce, tak kozy. Tento způsob se jinde hojně využívá," vysvětlila Gruberová. Smíšené stádo má podle ní velké výhody. „Kombinovaná pastva ovcí a koz je velmi vhodná, protože každé zvíře spásá pastvu jiným způsobem, a navíc spásají i jiné patro pastvy. Zatímco ovce se drží při zemi, případně maximálně do metru nad zemí, tak kozy si dokáží stoupnout na zadní nohy a ožírat listí i jeden a půl metru vysoko. Samozřejmě i výběr rostlin je u obou druhů trošku jiný," přiblížil Jan Sedlák z farmy dojných a kašmírských koz v Šošůvce.

Tato metoda obhospodařování půdy je navíc ekologicky velmi šetrná. „Jeví se mi jako nejpřirozenější. Pokud chceme v Moravském krasu zachovat původní louky, je to určitě lepší než těžká mechanizace. Jinak by se tráva musela pálit nebo odvážet na kompost, což je nákladné a vzhledem k převozu neekologické. Takže ekologická zátěž zvířat vychází dle mého názoru nejpřijatelněji. Další výhodou je například možnost využití ovčí vlny," sdělil ředitel Ekologického volnočasového centra Švýcárna u Adamova Robert Kubáň. Podle něj je tento způsob důležitý i k zachování tradic, protože v minulosti se na loukách ovce pásly běžně.

KRISTÝNA ŽIVNÁ