Roku 1940 stavělo v tomto úseku dálnici sdružení firem Hubený - Hrabě a Lozovský. Na kilometru 483 (staničení, tj. kilometráž začínalo od Breslau a pokračovalo do Vídně) byly odkryty pravěké nálezy z neolitu - mladší doby kamenné.

Tehdejší katastr Bořitova sahal na západě až k údolí Žerůtského potoka. Dálniční kilometr 483 začíná u křížení dálnice s Žerůtským potokem a pokračuje na jih k přírodní památce Čtvrtky za Bořím. Dnes náleží Čtvrtky za Bořím do území Býkovic, tehdy Bořitovu, a místní trať se jmenovala Býkovky.

Záchranný archeologický průzkum probíhal od dubna do července 1940 a hradila jej hlavní správa dálnice, stavební vedení v Moravské Třebové. K výzkumu byli najati odborní pracovníci z Říšského župního muzea v Opavě, tehdy Reichsgaumuseum Troppau, dnes Slezské muzeum v Opavě. Záchranný archeologický průzkum vedl německý geolog a archeolog Ing. Dr. Hans Freising. Po Ing. Freisingovi převzal řízení výzkumu jeho spolupracovník, archeolog Gustav König.

V době neolitické se tu nacházelo prehistorické sídliště. Našly se vykopávky po obyvatelích kultury lineární keramiky a Lengyelské kultury. Kultura s lineární keramikou, též pásková keramika, spadá do šestého století před Kristem a je charakteristická výzdobou nádob rovnými či zavinutými čarami. Lengyelská kultura je mladší, pochází z doby eneolitu – doby měděné, poslední fáze doby kamenné, a mísí se v ní vlivy předcházejících kultur.

Co se tedy v sídlištní ploše našlo? Množství odpadních jam různých půdorysů a velikostí. V nich, v jílových půdách žernovy – mlýnské kameny z prehistorické doby, vypalovací pece na keramiku vysoké až jeden metr, široké 0,85 metru, úlomky kostí, kamenné nástroje – sekery, motyky, kladiva, pazourky, kopytovité klíny a jejich části, šperky, rohovcové a pazourkové čepele, jílové destičky, arkózy – usazené horniny. Nalezen byl také kostrový hrob z období lineární keramiky.

Jak to probíhalo? Dobře nám poslouží archeologické záznamy. „6. 6. 1940 – Vypalovací pec 2 sídliště je vykopávána. Dělník ležící na břiše odebírá černou zeminu z topného prostoru, který je 0,15 m vysoký a 0,85 m široký. Hans Freising. Úterý 23. 7. 1940 – Obchůzka dálnice od Chornice do Bořitova a zpět. Odnos mateřské půdy bude přibližně za měsíc, až přijdou angličtí zajatci. Odkrývání zbývajících jam (5 dělníků). Gustaw König.“ Pracovali tu také zajatci, ale většinou byli zaměstnáni dělníci z místních zdrojů. Po válce byly nálezy převezeny z Opavy do Moravského zemského muzea v Brně. To nám říká archiv Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Vykopávky se našly také u Lysic, Borotína a dalších obcí. Stavba dálnice také pozměnila vrch Velký Chlum. Jak? To se dozvíte v následujícím díle.

JIŘÍ VYMĚTALÍK