Dominantou je dřevěné schodiště z přízemí do druhého patra. „Je to výrazný až sochařský prvek, díky kterému je projekt výjimečný. Stupně jsou z jádrového a zábradlí ze světlého jasanu. Výroba byla velmi náročná,“ uvedl Vojtíšek.

Soutěž pořádá Nadace dřevo pro život. Podle jejího ředitele Stanislava Poláka je cílem ukazovat veřejnosti krásu a přínosy dřevěných staveb. „Dřevo je významný obnovitelný stavební materiál, jehož využíváním chráníme neobnovitelné zdroje, a tím i životní prostředí. Je naše budoucnost,“ sdělil.

Do letošního osmého ročníku ankety se přihlásilo pětadevadesát staveb. „Je to druhý největší počet v historii. Hlasovalo jedenáct odborných porotců i veřejnost. Lidé letos poslali přes 67 tisíc hlasů. I to je rekord,“ uvedla mluvčí pořadatele Terezie Poláková.

Z Jihomoravského kraje v anketě zabodoval ještě návrh pasivního domu Slunečnice. Skončil třetí.

Zájem o dřevěné stavby podle Karla Krontoráda z Ústavu dřevařských technologií Mendelovy univerzity neustále roste. „Zhruba před dvaceti lety byly ze započatých staveb rodinných domů asi v jednom procentu dřevodomy, dnes je to kolem čtrnácti a půl procenta. Stavba takového domu trvá tři týdny až tři měsíce. Rychlost je opravdovou výhodou,“ doplnil.

Podle Krontoráda lesy těžbu dřeva na dřevostavby unesou. „Ročně vytěžíme zhruba patnáct milionů kubických metrů, ale mohli bychom těžit i víc, protože roční přírůstek dřeva v lese je vyšší,“ upozornil.

Výhodou dřevěných staveb podle architektky a majitelky srubu Hany Hlinkové je, že udrží teplo. „Kámen je vodivý a stěny se ohřívají pomalu. Dřevo má v tomto lepší vlastnosti, takže člověk neprotopí ani moc peněz. Na dřevě se také tolik neusazuje prach a při stavbě nejsou použity folie nebo vaty. Je to tedy vhodné pro alergiky. Srub si ale například nemůžete postavit kdekoliv kvůli udržování původního charakteru krajiny. Problém na stavebním úřadu je i v tom, že u srubu přesahují rohy,“ popsala své zkušenosti.

Navíc je podle ní dřevostavba cenově srovnatelná s klasickým domem.

KLÁRA VAŠÍČKOVÁ