Vepř dostane ránu, pak ho muži nechají vykrvit, po spaření horkou vodou přijde o štětiny a pověšený za zadní nohy končí na rozporce. Rozbíhá se řetěz činností, na jehož konci je spousta voňavých dobrot.

Kulisy jsou tradiční: pár velkých kotlů a hrnců, různé koření, zelenina do polévky, ostré nože, nezbytná bábovka, aby toho mastného nebylo moc, slivovice a svařené víno na zahřátí a lidé, kterým nevadí trocha zimy, pohled na krev a taková práce, jako je třeba čištění střev nebo krájení sádla.

Na šikovné ruce řezníka Františka Partyše je radost pohledět. Z pašíkova břicha vykuchá střeva a vnitřnosti, to všechno se ještě bude hodit. Zpod ostrého nože postupně padají porce panenky, kýty, krkovičky, kotlety, plecka, bůčku. Kolikrát už tuto práci dělal, to čtyřiapadesátiletý František Partyš nespočítá. „Se zabijačkami jsem začal, když mi bylo sedmnáct let, to jsem ještě ani nebyl vyučený,“ zavzpomínal. Podle něj se průběh zabijaček během let příliš nezměnil. Těchto tradičních událostí zimního období ve venkovských domácnostech však stále ubývá. „Staří lidé vymírají a mladí už o to nemají zájem,“ shrnuje nynější trend řezník. Přesto má objednávek pořád dost. „U někoho zabíjím pravidelně třeba už třicet let. V takových chalupách už jsou sehraní, každý přesně ví, co má dělat, nemusí se u toho už ani moc mluvit,“ popisuje.

První pochoutkou je mozeček

Asi po třech hodinách od porážky se podává první pochoutka – mozeček míchaný s vajíčkem na krajících čerstvého chleba. Do daleka voní bublající polévka a maso v kotlích. Pomocníci perou obrácená střeva, kam po zajšpejlování přijde připravená směs masa a koření ve finále známá jako jitrnice. Přichází stále další a další známí a všichni mají dobrou náladu.

Zabijačku uspořádalo agrocentrum Ohrada už poněkolikáté. „Může sem přijít každý, pořádáme to jako takové setkání, u kterého nechybí dobroty. Lidé si zde speciality mohou koupit a odnést domů, na večer máme domluveného harmonikáře. Jde nám o to, aby lidé viděli, jak vypadá klasická zabijačka. Dnes už děti pomalu ani nevědí, jak vypadá prase,“ vysvětluje Josef Kamba z agrocentra mezi mícháním polévky v kotli a nabízením bábovky.

A na závěr recept na dobrou jitrnici od Františka Partyše: pomele se maso, játra, kůže, zamíchá se to, přidá se pepř, majoránka, sůl, česnek, v množství podle chuti. Směs se nacpe do střev, povaří se a je hotovo.