Sčítání netopýrů po skončení zimního období měl na starosti i zoolog z CHKO Moravský kras Miroslav Kovařík. „Nikdy nemůžeme tvrdit, že jsme započítali všechny. Ale v pětadvaceti jeskyních, které navštěvujeme pravidelně, jsme jich našli téměř sedm a půl tisíce a v několika dalších ještě asi devět set kusů. Oproti poznatkům, které jsme zaznamenali před dvěma lety, jich asi deset procent přibylo. Ale liší se to druh od druhu," upozornil zoolog.

Důvodů, proč se populaci netopýrů v Moravském krasu dlouhodobě daří, je několik. „Mezi ty přírodní patří dopad globálního oteplování, které drobným savcům obecně prospívá. My jsme se je zase díky různým výzkumům naučili lépe chránit. Víme, jak se k nim chovat. V porovnání s dobou před třiceti lety používají zemědělci méně chemikálií, které jim škodily," vyjmenoval Kovařík.

Přemnožení netopýrů však podle něj v žádném případě nehrozí. „Přirozenou cestou jej limituje možnost vhodného úkrytu nebo dostatek potravy. Výrazně větší množství, než je to současné, by jednoduše nepřežilo," poznamenal Kovařík.

Plíseň na křídlech

Velké obavy měl však o budoucnost netopýrů v Moravském krasu před pár lety i on. Důvodem byl takzvaný syndrom bílého nosu, plísně, na jejíž následky například v Americe uhynuly miliony kusů tohoto zvířete. „Projevuje se poškozením a bílým povlakem na jejich křídlech, hlavičce i tělíčku," popsala Natália Martínková, vědecká pracovnice z Ústavu biologie obratlovců na Akademii věd v Brně.

Zoologové nemoc neustále zkoumají. „Pár let od prvního výskytu v České republice počet nemocných netopýrů stoupal. Poté se ale ustálil a momentálně spíše pomalu klesá. Problém však i nadále monitorujeme, jelikož nedokážeme odhadnout, jak se bude situace vyvíjet nadále," přiznal Kovařík.

Ačkoli onemocnění může být pro zvíře osudným, přímo v Moravském krasu smrt způsobuje pouze výjimečně. „Geomykózou se nakazí pět až padesát procent příslušníků jednotlivých druhů. Situace je závažnější třeba na Šumavě a na severní Moravě. V Moravském krasu pokles populace neregistrujeme. I proto, že se rodí dostatek mláďat," vysvětlila Martínková.

Tato infekce hrozí pouze zimujícím netopýrům, mimo jiné proto, že nejsou v pohybu. „Člověk se jí nakazit v žádném případě nemůže. Jen zatím nevíme jistě, jestli ji lidé nemohou nevědomky přenášet mezi jeskyněmi," uvedl zoolog CHKO Moravský kras.

Vztah netopýrů a návštěvníků jeskyní je bezproblémový. „Někde visí patnáct centimetrů nad hlavami hostů. Většině z nich to nevadí. Koneckonců se nemají čeho bát. Nikdy jsme zaznamenali případ, kdy by netopýr v letu do někoho narazil," prohlásil vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

K žádným speciálním opatřením proto sahat nemusí. „Pouze na zimu uzavřeme Kateřinskou jeskyni a Balcarku, aby zvířata mohla v klidu odpočívat," připomněl Hebelka.