Ačkoli mistrovství začalo v pátek a trvalo až do neděle, pozornost všech zúčastněných se upírala především k sobotě. „Dnes je na programu soutěž týmů, která pro většinu sportujících znamená nejdůležitější část turnaje. Letos se jej účastní devatenáct týmů z celé republiky, namátkou z Liberce, Českých Budějovic nebo Třince," vysvětluje na úvod Michal Zunka, jeden z hlavních pořadatelů a sám zapálený stolní hokejista.

Pochází ze Svitav. „Dá se říct, že já sám jsem jedním z důvodů, proč se mistrovství letos poprvé koná právě v Letovicích. Náš tým totiž ve Svitavách nenašel žádnou vhodnou lokalitu. A jelikož nejblíže se nám zdály Letovice, oslovili jsme jejich starostu Vladimíra Stejskala a on nám vyšel vstříc," oceňuje Zunka.

Mnoho hráčů se tak na Blanensko podívala vůbec poprvé. Jedním z nich je třeba Josef Sedláček. „Využil jsem této příležitosti a zašel se podívat i na zámek. A stálo to za to," pokyvuje uznale hlavou muž z Litomyšle.

Letovický rekord

Pořadatelé jsou s úrovní turnaje očividně spokojení. „Specifický je především v tom, že taková účast jako letos ještě na mistrovství nebyla. Jelikož se sice jedná o mistrovství České republiky, ale otevřené, přijeli i hráči ze Slovenska. Dohromady se zaregistrovalo přes sto padesát stolních hokejistů. Svou účast dokonce původně přislíbili i Maďaři, ale ti nakonec bohužel nepřijeli," mrzí Zunku.

Jeho slova potvrzuje například Michal Fanka z Košic. „Dlouho jsme se s kamarády rozmýšleli, jestli přijet. Přeci jen to je docela dálka. Ale jsme rozhodně rádi, že chuť zahrát si na takto velké akci zvítězila. Mimo jiné proto, že třeba mně osobně se dnes docela daří," usmívá se Slovák.

To Sedláček bere zájezd do Letovic především jako odreagování. „Na výsledku mi vůbec nezáleží. Nejde mi o to patřit k nejlepším, chci si hlavně pořádně zahrát. Normálně na to totiž nemám moc času, takže třeba na trénink se dostanu maximálně jednou týdně. Proto si dnešek hodně užívám," vypráví nadšeně.

Při procházení mezi stoly se jen těžko odhaduje, kteří hráči patří k těm lepším. Většina zápasů vypadá na první pohled vyrovnaně. Rovněž výraz ve tvářích jednotlivých hokejistů se příliš nemění. Na všech je vidět dokonalá soustředěnost. Tu pouze sporadicky naruší výkřik oslavující některý z tisíců gólů.

Český stolní hokej však má v posledních letech svého téměř neporazitelného vládce. Jmenuje se Lukáš Turoň, je mu třiadvacet let a pochází z Třince. „Nechci, aby to vyznělo divně, ale já vlastně ani nevím, proč se mi tak daří. Nemyslím si, že bych trénoval častěji než ostatní kluci," culí se úřadující český mistr.

Stolnímu hokeji už se věnuje sedmnáct let. „Chytl mě hned v šesti, kdy mi jej otec koupil jako dárek k narozeninám. Zpočátku jsme hráli každý den spolu, ale postupem času jsem přišel na to, že nejlepší je trénovat o samotě. Stále se snažím vymýšlet nové triky," přeci jen poodhaluje klíč k úspěchu Turoň.

Nejdůležitější vlastnosti úspěšného stolního hokejisty jsou podle Zunky rychlost a bystrost. „Hlavní výhoda spočívá v tom, že je to jednoduchá hra, se kterou může začít každý. Stačí ji koupit a postavit na stůl. Na věku ani pohlaví nezáleží," upozorňuje pořadatel. Pohled na sportovní vřavu v letovické sokolovně mu dává za pravdu.