Přiblížit raný středověk dorazili členové historických sdružení a nadšenci z hornicko-historického spolku ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně. Ukázky řemesel a života našich předků z období zhruba devátého století přitáhly zástupy návštěvníků. Ve stínu plátěného přístřešku nedaleko staré dřevouhelné hutě Františka sedí i Martina Binarová ze sdružení Daga. „U mě si lidé můžou vyzkoušet karetkování. To je tkaní na karetkách, což jsou takové destičky, kterými provlékáte tkaninu,“ popisuje středověkou techniku tkaní.

Kousek od ní si návštěvníci vyrábí vlastní tepané šperky z mědi. Již po druhé je na tomto stanovišti Monika Foralová se synem. „Už jsme mleli mouku, odlévali železo a koukali na práci kovářů. No a teď jsme se vrátili sem. Děti to baví,“ shrnuje zážitky žena.

Ve vzduchu je cítit kouř z doutnajícího dřevěného uhlí. O uhelný milíř se již týden stará skupina nadšenců. „Musí se udržovat. Stanujeme tady už od pondělí. Hlídáme to ve dvou. Bylo na něj potřeba zhruba šest kubíků dřeva,“ říká usměvavý Jiří Kaděra. S návštěvností akce je spokojený, i když ji podle něj poznamenala uzavřená Býčí skála. Tu ochránci přírody v dubnu obehnali páskou kvůli sokolímu páru, který hnízdí na jejím vrcholu.

Dřevěné uhlí z milíře používají řemeslníci při tavbě železné rudy v nedalekých hliněných pecích. Kujnou železnou houbu pak zpracovává skupina kovářů v sousedním dřevěném přístřešku. O diváky nemají nouzi. Pozorně je sleduje i jedenáctiletý Jirka z Ořechova. „Je to zajímavé. Nejvíc mě však bavilo mletí obilí na žernovu. Celkem mi to šlo. Zvolil jsem dobrou techniku. Netočil jsem s ním dokola, ale otáčel na jednu a na druhou stranu,“ vysvětluje nadšeně chlapec.

Žernov je typickým středověkým nástrojem. „Skládá se ze dvou kamenů. Dole je ležák a nahoře takzvaný běhoun. Dírou se mezi ně sypou obilná zrna a otáčením se mezi nimi rozemílají,“ přibližuje starodávnou technologii Václav Kolařík z organizace Archaia Brno.

Nadšení z předváděných řemesel je patrné v očích dětí i jejich rodičů. Hlad může celá rodina ukojit u stánku s plackami. „Máme velkomoravské kostýmy, ale recepty jsou z patnáctého století. Ty z období Velké Moravy se nedochovaly. Nabízíme placky s jablečnou kaší, povidly, česnekem či škvarkami,“ ukazuje na tabuli s nabídkou Magdalena Horká.

Josefovské údolí je zalité sluncem a přichází další skupiny hostů. Tradiční akce v srdci Moravského krasu si na nezájem stěžovat rozhodně nemůže. Už teď je jisté, že příští ročník vzdělá a pobaví stovky dalších lidí.