Přihlížející lidé se naštěstí neocitli uprostřed bojů, v areálu Markland ve Skalici nad Svitavou na Blanensku sledují v sobotu odpoledne rekonstrukci bitvy z druhé světové války.

V bojové ukázce přibližuje lidem bitvu u krymské Feodesie sto dvacet nadšenců. „Připomínáme si výročí 28. ledna 1941, kdy Rusové znovudobyli své město. Situace se ale v průběhu války několikrát opakovala. Němci totiž Feodosii obsazovali opakovaně," komentuje dění Dan Urbánek z organizátorského spolku Renata.

Ukázka se skutečně drží historické předlohy. Válečné štěstí se přelévá ze strany na stranu, nakonec se ale po posledním náporu rudoarmějců ozývá jasný rozkaz německého velitele. „Ústup," zní z jeho úst a Sověti mohou začít slavit vítězství.

Zatímco před lety u Feodesie Němci vojáky Rudé armády masakrovali i v nemocnicích, stříleli je přímo na lůžkách a vyhazovali z oken, dnes je nejkrutější nepřítel jen mráz. Když po pětačtyřiceti minutách opouštějí vojáci pole, čeká na ně vyhřívaný vojenský bar a ohniště.

Rtuť teploměru se zastavila na minus dvanácti stupních a zahřívat se proto musí i spousta diváků. Dobře jim k tomu slouží svařené víno a grog. I přes třeskutý mráz si jich do areálu Markland našlo cestu přes čtyři stovky. A to nejen vojenských nadšenců. „O bitvě jsem si přečetla na webových stránkách. O téma se nijak zvlášť nezajímáme, ale máme to kousek, proto jsme přišli zjistit, o co vlastně jde," svěřuje se jedna z místních, která se na bitvu přišla podívat i s manželem.

V areálu Markland letos organizátoři ze společnosti Renata předvádějí zimní bitvu poprvé. Do loňského roku ji ukazovali v Ořechově na Brněnsku. „Areál je atraktivní tím, že ho na několika místech protíná řeka Svitava. Je tam také malý přístav a vyhloubené zákopy," chválí Urbánek.

Ani po bitvě ještě pro řadu lidí není čas odejít. Mohou si totiž prohlížet dobovou vojenskou techniku Rudé armády i Wehrmachtu, menší kusy výzbroje a výstroje nakupují na burze militárií. Hlad utišují u stánků s občerstvením a farmářskými výrobky.

Kdo už se vidí spíš doma v teple, míří z areálu ven na parkoviště k autu, nebo na sto metrů vzdálené nádraží. Vlakem odjíždí i třeba Martin Šmíd z Brna. „Skalice je pro mne sice mnohem dál než Ořechov, ale i tak to stálo za to. A cesta vlakem tam a zpět zimní krajinou je romantická," usmívá se mladý muž.

KATEŘINA ŠTEFKOVÁ