Zatím není jasné, z jakého je období a odkud může pocházet. „Zbytky kamenné destičky jsme našli v zakonzervované vrstvě hlíny přibližně ve stejné hloubce jako pravěké nástroje datované do období zhruba patnáct tisíc až dva a půl tisíce let před naším letopočtem. Nad nimi pak byly střepy keramiky z vrcholného středověku. Motiv jsme konzultovali s odborníky, ale zatím nevíme, o co jde a jak nalezené předměty časově a místopisně ukotvit. Nevíme ani, co měl motiv na nich znázorňovat. Nikde jsme podobný nález nezaznamenali,“ řekla Deníku Rovnost vedoucí nedávného archeologického a paleontologického výzkumu Ivana Vostrovská z Univerzity Palackého v Olomouci.

Na výzkumu se podle ní ve druhé polovině června v Kateřinské jeskyni podílela také Správa jeskyní Moravského krasu. Nález nyní zkoumají také geologové a chemici. Snaží se zjistit, odkud kámen s reliéfem pochází.

„Vypadá to, že byl natřený nějakou bílou pastou, takže by šla v případě přítomnosti organického materiálu použít radiokarbonová metoda datování. U samotného kamene je to obtížné. Uvidíme. Samozřejmě nelze vyloučit, že se může jednat o nějaké falzum, které někdo vyrobil třeba v 20. nebo 21. století jako nějaký umělecký předmět. Ale tato možnost se vzhledem k tomu, v jakém vrstvě jsme kamenný reliéf našli a jak byla zakonzervovaná, jeví jako velmi nepravděpodobná,“ dodala Vostrovská.

Skalní výklenek u Hlavního dómu, ve kterém je jedna z pravěkých kreseb.
Graffiti v Kateřinské jeskyni: dílo je přes 6 tisíc let staré, určili odborníci

Odborníci založili před několik dny v Kateřinské jeskyni nové průzkumné sondy. V Ledové chodbě nalezli kosti pravěkých zvířat. V bezejmenné chodbě pak pátrali po dalších zbytcích loňského unikátního nálezu penězokazecké dílny, o kterém už Deník informoval. I tentokrát přibyly další střípky do cenné historické skládačky.

„Před založením sondy prostor prozkoumali odborníci s detektory kovů. Hned vedle loňské sondy se jim podařilo pod zemí identifikovat větší množství kovových artefaktů. Jednalo se o zbytky kovových plechů, z penězokazecké dílny. Ty byly cíleně ukryté pod zemí a pod kameny. Původní sondu jsme rozšířili o další metr,“ popsala nález Vostrovská.

Nově nalezený odpadní plech naznačuje, že penězokazci z něj falešné mince vyráželi pomocí průbojníku. „Nejdřív si museli nějak opatřit kovové předměty, ze kterých pak po roztavení někde v ústraní udělali plechy pro výrobu mincí. Ty buď vystřihovali nebo vyráželi průbojníkem. Ve druhém případě se jednalo o novější metodu, což by znamenalo, že penězokazci v Kateřinské jeskyni pracovali později, než jsme si původně mysleli. Nyní to vypadá na 16. století,“ poznamenala vedoucí nedávného výzkumu v Moravském krasu.

Vyražené mince pak museli pokoutní řemeslníci pocínovat nebo postříbřit a opatřit ražbou. Finální výrobek se nyní v jeskyni nepodařilo objevit.

Vinnetou, Zorro a Harmonika se smyčci v zádech. V Boskovickém westernu tleskali symfonii ve stoje.
Vinnetou, Zorro a Harmonika se smyčci. Westernu v Boskovicích lidé tleskali

Ve stejné sondě se pak podařily najít také štípané kamenné nástroje. S předběžnou datací do období mezi starší a pozdní dobou kamennou. Jednalo se o škrabadlo a dvě šipky, hroty k šípům.

Podle odborného pracovníka Správy jeskyní České republiky Petra Zajíčka je v současnosti v Kateřinské jeskyni prokázáno více než deset uhlíkových kreseb z období neolitu. V minulosti prošly speciální analýzou, která určila jejich stáří. Další zkoumají specialisté. „Několik kreseb se nachází v Ledové chodbě. Jejich stáří je šest až sedm tisíc let. Na jejich základě se loni uskutečnil první archeologický průzkum ve vnitřních částech Kateřinské jeskyně,“ řekl odborník.

Kateřinská jeskyně je jednou z pětice veřejně přístupných jeskyní v Moravském krasu na Blanensku. Představuje část neznámého podzemního systému mezi Suchým žlebem a světoznámou propastí Macocha. Tvoří ji dva rozlehlé dómy s bohatou krápníkovou výzdobou.

„Portál Kateřinské jeskyně a blízké dutiny využívali lidé mladší doby kamenné neolitu. Jejich rituální obřady představuje diorama ve vchodu jeskyni. Tu si v období zimního spánku oblíbili také jeskynní medvědi,“ popsali historii jeskyně turistům jeskyňáři.