Zápach ze dvou kravínů a vepřína obtěžuje například obyvatele Vanovic. „Lidé si stěžují na zápach celý rok. Záleží na tom, odkud vane vítr. Pokud od Borotína, kde stojí hospodářské budovy, lidé na okraji Vanovic skoro nemohou otevřít okna. To je v horkých dnech nepříjemné,“ popsal vanovický starosta Petr Dvořáček s tím, že družstvo, které v kravíně a vepříně hospodaří, vyváží zhruba jednou za měsíc hnůj do sběrné jímky. V tu dobu bývá puch největší. „Tento problém jsme řešili s družstvem už několikrát. Moc to ale nepomohlo. Takže zbývá sledovat, odkud fouká vítr. Pak stihneme před zápachem včas zavřít okna,“ dodal Dvořáček.

Hospodářské budovy u Vanovic patří Agrospolu Knínice. Ředitel společnosti potvrdil, že zápach je občas cítit. „Jde o kejdu, kterou vyvezeme na pole a ještě ten den začneme podmítat. Když se na místo nedostaneme, může se stát, že se kolem začne šířit zápach,“ připustil ředitel Agrospolu Ladislav Menšík.

Zápach cítí dlouhá léta také lidé, kteří bydlí na okraji Rájce-Jestřebí. „Tento problém se zmírnil poté, co zemědělci zrušili chov vepřů. Naproti bývalému vepřínu ale stojí ještě kravín, takže pokud zafouká od jihu vítr, zápach se do obydlené zástavby dostane i nyní,“ sdělil rájecký starosta Pavel Perout. Smrad je cítit v okrajových ulicích města také v době, kdy pracovníci zemědělského družstva hnojí pole. „Lidé musí vystihnout dobu, kdy se hnůj na pole vyváží, a neotvírat tehdy okna. Většina lidí je s tím smířená. Živočišná výroba totiž funguje v Rájci desítky let,“ sdělil Perout.

Zápach je cítit také u jednoho z rájeckých kosmetických salonů. „Zákazníci mě někdy na zápach upozorňují. Podle mě se ale zmírnil poté, co v jedné z budov skončil chov vepřů. Připadá mi horší žít u rušné silnice a dýchat tam smog,“ řekla žena, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Stížnosti nespokojených lidí na zápach míří v horkých dnech na Českou inspekci životního prostředí častěji. „Zemědělci sklidili úrodu a nyní pole hnojí, aby je připravili na další sezonu. Páry z exkrementů se pak v suchu dostávají do ovzduší. Když zaprší, pachové látky se rozpustí ve vodě a přestanou smrdět,“ vysvětlil Lubomír Pelc z brněnské České inspekce životního prostředí.

Podle inspektora se zemědělci při hnojení mají řídit určenými pravidly. Exkrementy musí zapracovat do půdy nejpozději do osmačtyřiceti hodin. „Pokud je někde problém, podmínky zpřísníme. Někteří tak hnůj musí zapracovat do čtyřiadvaceti, jiní dokonce do dvanácti hodin. To je jediný způsob, jak zápach omezit,“ pokračoval Pelc. Problémy se zápachem z živočišné výroby inspektoři nejčastěji řeší na venkově, kde stojí většina zemědělských podniků. U některých lidí může silný puch vyvolat alergie.