Fronty se tvoří u stánku s hotovými produkty i u stolů, kde se nalévá horká polévka a porcuje vařené maso. „Chcete jazyk? Ten je nejlepší," nabízí ženě, která je na řadě, starosta obce Petr Horák. Té se to moc nezdá. Ale brzy je jasno. Vítězí kousek šňupáčku z prasátka.
Žádné zabijačkové orgie se v Cetkovicích ale nekonají, i když tuhý mráz a sníh jsou kulisou jako z Ladových obrázků. Ani prase na háku tam nevisí. Zákon zakazuje dělat veřejné porážky a organizátoři z kulturně-školského výboru při obecním úřadě vše potřebné nakoupili na jatkách v Bořitově. „Maso jsme koupili, ale jinak jsme všechno připravili sami tradičním způsobem. Většina z nás zažila doma zabijačky, takže víme, jak na to. Pyšní jsme hlavně na polévku prdelačku. Abychom všechno stihli, pracovali jsme na tom tři dny," popisuje Petr Horák.
Zabijačkové dobroty chystalo a prodávalo čtrnáct lidí. Mezi nimi i Josef Čapka. „Začali jsme už ve středu, to se krájelo hlavně sádlo. Ve čtvrtek jsme vyráběli tlačenku, v pátek pak jitrnice a jelítka. Děláme to jako takové zpestření zimy pro lidi," říká Čapka.
Tradice zabijačkových hodů v Cetkovicích přitom vznikla náhodou. Původně tam totiž chtěli uspořádat obecní ples. „Jenže jsme trochu zaspali a už jsme nemohli sehnat kapelu. Takže jsme vymysleli, že místo toho bude zabijačka. A ujalo se to. Chodí nejen místní, ale i lidé z okolních obcí, dnes jich zde určitě byly dvě nebo tři stovky. A každý rok toho musíme udělat o něco víc, třeba loni bylo všechno pryč během chvilky," dodává Horák.
A předsedkyně kulturně-školského výboru Drahomíra Vašíčková doplňuje přesná čísla. „Nachystali jsme 550 jitrnic, 300 jelit, 31 tlačenek, asi 50 kilo vařeného masa. K tomu sádlo, škvarky, polévku. Za půldruhé hodiny se prodalo v podstatě všechno," vyjmenovává.
Eva Ščudlová s manželem a dětmi přišla zabijačkové hody obhlédnout poprvé. Rodina si odnášela polévku, jitrnice, jelita i tlačenku. „Budeme mít něco k večeři i k obědu, snad to bude chutnat i dětem. Sami nemáme možnost se k domácí zabijačce dostat, tak jsme to přišli vyzkoušet," říká žena z Cetkovic.
Někteří si dobroty odnášeli domů, ale zájemci mohli i posedět uvnitř kulturního domu. Toho využil třeba Jaroslav Jedlička z Cetkovic, který přišel i s vnučkami Romanou a Simonou. „Dal jsem si na zahřátí svařené víno a ještě počkáme na škvarky. Jinak jsme si koupili tlačenku, jitrnice, jelítka i polévku do konvičky. Vnoučata se těšila, že zde uvidí viset prase, ale nevadí, že zde nebylo," směje se muž.