Letiště v Bořitově v sobotu odpoledne dlouho hledat nemusím. Už zdálky na něj totiž upozorňuje houf draků, vznášejících se vysoko nad ním. Na osmnáctý ročník jedné z největších drakiád na Moravě přijíždím právě včas. Zrovna se totiž soutěží o nejkrásnějšího vlastnoručně vyrobeného draka.

Pro první cenu v kategorii děti prvního až pátého ročníku základní školy si jdou bratři Bukáčkovi se svým bílým komorovým drakem. „Kluci, máte jednoho draka dohromady, tak se o cenu musíte podělit," říká jeden z pořadatelů drakiády Petr Valenta. Klukům to ale očividně nevadí, mají radost, že vyhráli.

Že drakiáda není jen výsadou dětí, dokazuje například Ivan Taneček z Újezdu u Černé Hory, který je už v důchodu. „Draci mě bavili už od dětství. Začínal jsem s malými papírovými draky tak jako každé dítě," říká Taneček. Záhy ale přešel od jednoduchých draků k těm složitějším. „Asi v deseti letech jsem se začal věnovat komorovým neboli krabicovým drakům. Ty už jsem dělal společně s tatínkem," vzpomíná. V dospělosti šli draci na čas stranou. „Oženil jsem se, pak přišly děti, a tak jsem na to neměl tolik času. Když ale děti odrostly, tak jsem se k drakům vrátil," říká muž. Na bořitovskou drakiádu přivezl zapálený drakař více než deset draků. „Mám tu třeba šestnáct metrů dlouhou chobotnici nebo teď moje nejnovější dvě ryby Nemo. Všechny draky si vyrábím sám a jezdím s nimi na drakiády po celé republice, ale třeba i do Rakouska," říká Taneček.

A jak se tak rozhlížím po bořitovském letišti, rakouští drakaři v sobotu na oplátku zavítali do Bořitova. Mají se také čím chlubit. Ve vzduchu jim plápolá například obří bílá ryba, gigantický modrý medvěd nebo bílá chobotnice. „Rakušané ale dnes nesoutěží. Pozvali jsme je, aby tady předvedli své umění. Soutěží hlavně děti s těmi menšími draky," vysvětluje organizátor Valenta. Počasí ale dnes podle něj na drakiádu moc nevyšlo. „Jednou fouká moc, podruhé méně, a to pro draky moc dobré není," říká Valenta. Přes špatný vítr se drakaři nevzdávají. „Dnes je tady kolem dvou set draků. Nejsou sice ve vzduchu všichni zároveň, ale za ten den každý alespoň chvíli letěl," říká další organizátor akce Antonín Odehnal.

Kromě obřích létajících mořských příšer a pohádkových postav mě ale zaujali i draci akrobatičtí. „Tam soutěžící musí předvést ve vzduchu různé předepsané obrazce. Ti pokročilejší létají volné figury," vysvětluje Valenta. Chvíli pozoruji malého klučinu, jak se učí draka řídit. Najednou mě popadá neodolatelná chuť to také zkusit. Mířím proto ke stánku s draky na prodej a domů už jedeme dva. Já a můj nový kamarád dvoulanný akrobatický drak.