Součástí nového pracoviště bude lékařská pohotovostní služba i akutní B chirurgická ambulance. „Odhad nákladů na stavební úpravy je pětasedmdesát milionů korun. Doufáme, že se nám padesát milionů podaří získat z dotačního titulu, který by měl být vypsaný v průběhu příštího roku. Pokud půjde vše podle plánu, mohlo by se začít stavět v roce 2024 s dokončením zhruba za další rok a půl,“ informovala ředitelka městské nemocnice Vladimíra Danihelková.
Jedná se o pracoviště s nepřetržitým provozem, které zajišťuje příjem a akutní lůžkovou nebo specializovanou ambulantní péči pacientům s náhlými zdravotními komplikacemi. Lidem v přímém ohrožení života nebo se zhoršením průběhu onemocnění.
RYCHLEJŠÍ VYŠETŘENÍ
Jeho dosavadní umístění už nevyhovuje současným standardům. Když například záchranka přiveze člověka s podezřením na cévní mozkovou příhodu, který si při pádu rozbil hlavu, veškerá vyšetření se nově uskuteční mnohem rychleji. „Nyní musí záchranáři přivézt pacienta na urgentní příjem do třetího podlaží, odkud jej neurolog pošle o dvě patra níže na CT. Následně se vrací na urgentní příjem, poté o patro níže na chirurgii na ošetření a pak zpět do třetího podlaží. Toto všechno by se tedy mohlo odehrávat v jednom nadzemním podlaží na co nejkratší trase,“ upozornil náměstek pro léčebně preventivní péči Vladimír Navrátil, který je zároveň vedoucí lékař oddělení centrálního/urgentního příjmu.
V současnosti mohou zdravotníci na urgentním příjmu v ambulantním režimu pacienty ošetřovat až čtyřiadvacet hodin. Na to ve stávající ambulanci ale už není dostatek místa. Také dosavadní umístění v blízkosti jednotky intenzivní péče už není nezbytně nutné. Jeho koncepce je totiž nyní postavena na tom, že pracoviště má k dispozici sledovací a resuscitační lůžka. Jejich přístrojové a technické vybavení odpovídá parametrům lůžek na jakékoliv intenzivní péči. „Takže nestabilního pacienta se selháváním základních životních funkcí můžeme plně specializovaně zabezpečit přímo na urgentním příjmu,“ upřesnil Navrátil.
MENŠÍ TLAK NA LŮŽKA
Blanenská nemocnice spadá do kategorie urgentních příjmů druhého typu. Má předepsána tři sledovací lůžka a jedno resuscitační. Budou napojena na centrální monitor, který dokáže například automaticky sledovat, kolik roztoku zbývá v infuzích u všech pacientů. „Z tohoto pohledu si od vybudování nového urgentního příjmu slibujeme i to, že se sníží tlak na lůžková oddělení. Některé akutní stavy, například gastroenteritidu, může vyřešit podání dvou tří infuzí a druhý den jde pacient domů. Není tedy nutná hospitalizace na lůžkovém oddělení, s jehož kapacitou tím pádem můžeme počítat třeba při léčbě chronických onemocnění,“ poznamenal Navrátil.
Přesun této ambulance do přízemí je na místě zejména proto, aby byla co nejblíže k příjezdové cestě rychlé záchranné služby a zároveň k pracovištím zajišťujícím další vyšetření. Po vybudování nového zázemí přibude například recepce. „Dále nebude v čekárně chybět oddělený prostor, který bude sloužit imobilním pacientům na převozových lůžkách, aby nemuseli v těžkém stavu ležet v čekárně před všemi ostatními pacienty, či místnost pro očistu pacientů,“ dodala ředitelka nemocnice Vladimíra Danihelková.
V sousedních Boskovicích vedení města jedná o převodu městské nemocnice pod kraj. V jejím areálu se nyní staví nová výjezdová základna krajských záchranářů, která nahraní původní nevyhovující prostory. K dispozici například není místnost pro mytí a dezinfekci vozidel, zdravotnické a transportní techniky po zásahu. „Cílem je dokončit stavbu základny v listopadu," řekla mluvčí záchranky Michaela Bothová. Náklady jsou přes sedmdesát milionů korun. Budova vznikne na pozemku, který kraj před časem směnil s městem.
Současná výjezdová základna v Boskovicích sídlí v budově ve vlastnictví kraje v areálu boskovické nemocnice. „Objekt slouží dvěma výjezdovým skupinám, přičemž byl v době výstavby určený pouze pro jednu. Tomu také odpovídá celkové uspořádání prostor objektu, které dlouhodobě nevyhovují potřebám zdravotníků," dodala Bothová.