Kostel pochází z roku 1857 a je zasvěcený svaté Barboře. „Projektoval jej vídeňský architekt Hieser a stavbu vedl brněnský architekt Kellner,“ uvedla adamovská varhanice Ludmila Pokorná. Na celý vnější plášť kostela byly použity červené pálené cihly, tím je na Blanensku kostel jedinečný. Také přilehlá fara je oděná stejně. Chrám je však pozoruhodný nejen zvenčí, ale také zevnitř.

„Máme tu velmi starý Světelský oltář,“ upozornila Pokorná. Unikátní pozdně gotickou plastiku vytvořilo údajně šest řezbářů v letech 1516 až 1525. Původně byla střední částí křídlového oltáře v chrámu cisterciáckého opatství ve Zwettlu (Světlá) v Dolních Rakousích. Roku 1732 byl oltář jako staromódní odstraněn, valná část byla zničena a zachoval se jen korpus. Ten byl později zrestaurován za 1200 zlatých a po uhrazení těchto výloh se stal majitelem kníže Alois z Liechtensteinu, který ho věnoval novému kostelu v Adamově.

Oltář Nanebevzetí Panny Marie je téměř sedm metrů vysoký, obsahuje celkem devětapadesát soch vyřezaných z lipového dřeva bez použití barev a je umístěn na boční stěně kostela. Je to jedinečné řezbářské dílo, které nemá v Evropě obdoby.

Roku 1891 se opat kláštera ve Světlé Stephan Rössler obrátil na patrona adamovského kostela knížete Jana z Liechtensteinu s prosbou o vrácení oltáře, adamovská kostelní správa ale prohlásila, že „nemůže tuto nejvzácnější ozdobu svého kostela vydati“.

close zoom_in „Další zvláštností je obraz Narození Páně – italská škola ze sedmnáctého století, pochází pravděpodobně z lichtenštejnských sbírek,“ řekla Pokorná.

Kostel je krásně prosvětlený. Brněnský umělec Ludvík Kolek, který se podílel například na úpravách kostela v Jedovnicích, naprojektoval vitráže do oken tak, aby se hodily k Světelskému oltáři.

Kostel rádi navštěvují nejen místní lidé, ale míří do něj také mnoho přespolních a turistů. „O tom svědčí spousta zápisů v návštěvní knize. Lidé toto místo označují za oázu klidu a krásy,“ sdělila varhanice. „Lidi sem přitahuje především Světelský oltář, ale máme také pěkný betlém, na který se také jezdí dívat. Betlém vytvořil Bohumil Bek,“ dodala. Pohled také upoutá křížová cesta z terakoty, zhotovená roku 1909 v Mnichově.

Pouť ve farnosti se koná na svátek svaté Barbory 4. prosince. „Protože je to však v adventní době, nebývají tady kolotoče a stánky. Pouť spojujeme s poděkováním za úrodu v uplynulém roce,“ objasnila farnice. Ta má ke kostelu silný vztah. „Adamovský kostel mám velmi ráda. V Adamově jsem se narodila, v kostele jsem byla pokřtěná. Je to můj druhý domov,“ dodala Ludmila Pokorná.