„Když cítím, že na mě jde nachlazení, jdu si okamžitě zaplavat," naznačuje svůj recept. „S ostatními otužilci říkáme, že jdeme bacily zmrazit. A skutečně to funguje," dodává se smíchem. Zkušeností s tím má víc než dost. Otužovat se začal v roce 1975, když mu bylo třiatřicet. „Měl jsem problémy se záněty čelních dutin. Bylo to čím dál horší. Pomohlo mi až otužování," vzpomíná Dzuba.

Podle něj s otužováním může začít skoro každý. Člověk jen musí umět plavat. Doporučuje i vyšetření u lékaře a spolupráci s otužileckým oddílem. Teď na podzim je navíc ideální čas. Do léta se tak z člověka může stát otužilec. Jen je nutné být opatrný. Člověk, který ještě není na otužování zvyklý, se musí do vody ponořit postupně. „Ledová voda vás úplně „sevře", chvíli máte pocit, že se nemůžete nadechnout. To ale za chvíli pomine. Pak už je to jenom perfektní," vysvětluje Dzuba.

O nováčky není nouze. „Do našeho oddílu se hlásí nový zájemci. Nějak se dozvěděli o naší činnosti a přišli si to vyzkoušet.Některým se to zalíbilo a už zůstali," říká Dzuba. Otužování se snaží propagovat. Odmítá ale někoho přemlouvat. Člověk musí mít sám zájem.

Koupání v lomu v zimě popisuje následovně. „Vysekám v ledu díru, obleču plavky a nasadím plavecké brýle. Pak vlezu po kolena do vody a celý se postříkám. Potom se potopím celý, patnáct minut ve vodě strávím a vylezu ven. Ještě se pak rád chvíli povaluji na břehu," přibližuje svůj koníček Dzuba.

Jeho osobním rekordem je zřejmě pobyt ve vodě, která měla pouhé tři stupně nad nulou. Strávil v ní víc jak dvacet minut. Kvůli tomu se ale neotužuje a ani ostatním nedoporučuje takové rekordy cíleně překonávat.

V plavání v ledové vodě se pořádají i republiková mistrovství. Dzuba se loni umístil třetí ve své kategorii. Plavat jezdí i na Slovensko.

Lomy jsou na otužování ideální. Když zamrznou a člověk se nechce namáhat s vysekáváním otvorů, je na čase jít plavat do řeky. A takových už otužilec ze Šošůvky okusil spoustu. Dokonce i Váh a Dunaj na Slovensku.

ONDŘEJ EKL