Ještě závažnější následky může způsobit další onemocnění, které klíště přenáší, a tím je klíšťová encefalitida. „V první fázi jsou vysoké horečky, v další potom velké bolesti hlavy, tuhnutí šíje či poruchy paměti," popsala vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Brně Renata Vaverková. Ta doplnila, že u některých případů zůstanou trvalé následky, například obrna rukou či chronická bolest hlavy, a ve výjimečných případech může nakažený i zemřít.

Na následující dny je hlášeno střední až velké riziko aktivity klíšťat. Doporučuje se tedy používat repelent, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. A samozřejmě prohlídka celého těla, a to večer i ráno.

Na Blanensku se podle epidemioložky Vaverkové klíšťata vyskytují hodně. „V Jihomoravském kraji patří k těm více postiženým oblastem. Dosud máme hlášeno devět případů nakažených klíšťovou encefalitidou, tři z nich jsou z Blanenska," uvedla lékařka.

Nejúčinnější ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování. Nejvhodnějším obdobím je zima, ale lze se nechat naočkovat i nyní. „V létě očkujeme takzvané zkrácené schéma, kdy aplikujeme dvě dávky a po roce pak třetí dávku. Neznamená to však, že hned po prvním očkování je člověk chráněn. Plná účinnost je až po měsíci," řekla vedoucí oddělení očkování ze Zdravotního ústavu se sídlem v Brně Anna Přívorová.

V Česku se lidé ve srovnání s jinými evropskými státy nechávají očkovat stále málo. „Je to maximálně do osmnácti procent lidí, hlavně dětí. Jenže právě u nich bývá průběh onemocnění mírnější, zatímco u dospělých a starších lidí, kteří většinou naočkováni nejsou, daleko těžší," upozornila Přívorová.