Podle Salmových dcer jejich otec jednal pod nátlakem spojeným s okupací, když se na dotazníku v září roku 1939 k německému občanství přihlásil. Městský soud v Praze ale rozhodl, že k tomu, aby vydal verdikt o neplatnosti přihlášení k německé příslušnosti nemá kompetenci, což postupně potvrdily Nejvyšší a nyní i Ústavní soud.

Právní zástupkyně Salmů Alena Kinclová tvrdí, že rozhodnutím Ústavního soudu nic nekončí. „Máme totiž podanou žádost na ministerstvu vnitra podle paragrafu 142 správního řádu, aby určilo, zda přihlášení otce mých klientek k německé příslušnosti z důvodu nátlaku je platné, nebo ne,“ sdělila Kinclová.

Salmové na Blanensku vlastnili asi sedm tisíc hektarů půdy a také zámky v Blansku a v Rájci. O majetek přišli na základě Benešových dekretů. Hugo Salm chtěl hned po válce zpět československé občanství. Zemřel v březnu 1946. Osmnáct dní poté dostal osvědčení o udělení prozatímního občanství. Ministerstvo vnitra až v roce 2002 toto správní řízení dokončilo a Salmovi občanství neudělilo. Československé občanství je přitom jednou z hlavních podmínek k vrácení majetku v restituci.