Na obecní úřad v Ráječku na Blanensku přišla tento týden dvaasedmdesátiletá žena. Ztratila rodný list a potřebovala ho obnovit. Příští rok už tady zřejmě lidem s podobnými problémy nepomůžou. Ministerstvo vnitra se rozhodlo některé matriční úřady zrušit. „Jsme překvapení, nelíbí se nám to,“ reagoval starosta Ráječka Vít Rajtšlégr.

Z 1 270 matrik v republice ministerští úředníci vybrali ty, které za tři roky neměly dvacet prvozápisů. To jsou údaje o narození, sňatku a úmrtí. Pod čarou zůstalo 445 matrik, jen z regionu je jich pětadvacet. Úpravou chce stát ročně ušetřit 150 milionů korun. „Do hodnocení třeba nepočítali určení otcovství. To lze vyřídit poštou, ale rodiče to většinou řeší na poslední chvíli u nás,“ uvedl starosta.

Na seznamu rušených matrik na Blanensku je i Olešnice. „Máme auto, takže si případně zajedeme. Ale věřím, že pro někoho to problém bude,“ řekla jedna z místních, Karolína Sedláčková.

Starosta města Zdeněk Peša vidí v současné situaci spojitost s padesátými lety. Matriky úředníci tenkrát z far předali národním výborům. „Jenže teď máme odevzdat historické záznamy, které opatrujeme jako oko v hlavě,“ zlobí se Peša.

Rušené matriky na Blanensku a nové sídlo:
Vysočany a Lipovec (Sloup),
Ráječko a Doubravice nad Svitavou (Rájec-Jestřebí),
Bořitov (Černá Hora),
Ostrov u Macochy (Jedovnice),
Žďárná, Svitávka, Benešov a Knínice u Boskovic (Boskovice),
Olešnice (Kunštát)

Uvedené úspory považuje za nesmysl. „Když někde seberete, musíte jinde přidat,“ tvrdí.

K rušení matrik ministerstvo přistoupilo i kvůli nespravedlivému rozdělování peněz. „Stát přispívá na jeden matriční úkon od dvou set třiceti korun do sto třinácti tisíc. To jsou neodůvodnitelné rozdíly,“ upozornil mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.

Podle Peši to je problém systému. Souhlasí s ním i Rajtšlégr. „Ať si peníze nechají a matriku nám zachovají. Budeme to dělat třeba zadarmo,“ přidal se starosta Ráječka.

Z návrhu nejsou nadšení ani v Křenovicích na Vyškovsku. Lidé z obce by museli všechny důležité věci řešit ve Slavkově u Brna, což je asi čtyřkilometrová cesta. Starostové obcí, které pod Slavkov spadají, už kvůli tomu jednali. „Nikdo s tím nesouhlasí. Podáme stížnost,“ sdělil starosta Křenovic Jan Mozdřeň.

Do Slavkova by kromě lidí z Křenovic dojížděli i obyvatelé Otnic nebo Šaratic. „Pro nás to bude více práce a potřeba dalších skladovacích prostor. Nemáme na to kapacitu,“ přiblížila mluvčí Slavkova Veronika Slámová.