Rozmary zimního počasí se odráží ve stavu chodníků. Ty jsou pokryté sněhem, tající břečkou nebo náledím. Stačí chvíle nepozornosti a chodec se za patřičného rámusu kácí k zemi. A ne vždy se tato situace dá přejít s úsměvem. Mohou totiž následovat modřiny, pohmožděniny a v horším případě zlomeniny. Města si rizika uvědomují a jako vlastníci pozemních komunikací se raději pojistila.

Pojištění proti takzvaným chodníkovým úrazům se pro města na Blanensku stalo samozřejmostí. „Smlouvu s pojišťovnou jsme uzavřeli na základě zkušeností z minulých let. Problémy totiž nastávaly i v době, kdy jsme vlastnili jen část chodníků na našem území. Dnes je majetkem města drtivá většina z nich, takže nám nezbývá, než se proti případným nehodám pojistit," konstatoval Jan Šustáček z oddělení plateb, poplatků a rozpočtu na blanenském finančním odboru.

Městům se pojištění vyplácí. „V našem případě už se jedná o dlouhodobou záležitost, pojistili jsme se asi před deseti lety. O tom, že bychom smlouvu zrušili, jsme nikdy neuvažovali. Navíc náklady v tomto případě zůstávají stále přibližně stejné," ocenil Šustáček.

Blansko stojí tato služba necelých padesát tisíc korun ročně. „Chodníkové úrazy spadají pod pojištění odpovědnosti z majetku, které zahrnuje i letní úrazy způsobené špatnou dlažbou, pád sněhu ze střech nebo škody způsobené spadlým stromem. Toho jsme využili například před dvěma lety, kdy stromy po bouřce takto poničily několik blanenských budov," připomněl Šustáček.

Podle Marcela Klabana z ČSOB Pojišťovny počet chodníkových úrazů v republice za posledních pár let prudce stoupá. „Zatímco v roce 2009 jsme řešili asi dvě stovky případů, loni jich bylo o sto třicet víc. Čísla za letošní rok ještě nedokážeme určit, protože nejrizikovější zimní období teprve přichází," vypočítal.

Paradoxem však zůstává, že na Blanensku počet případů stagnuje. „U nás registrujeme za poslední tři roky vždy zhruba deset úrazů tohoto typu," poznamenala boskovická referentka pojištění Gabriela Holcnerová.

A v Blansku jich dokonce výrazně ubývá. „Průměrné pojistné plnění dělá asi deset tisíc korun, přičemž samo město přispívá tisícem korun na jeden úraz. V sezoně 2009/2010 se přes zimu stalo třicet čtyři evidovaných úrazů a v té loňské pouhé tři," sdělil překvapivá čísla Šustáček.

Zodpovědnost obyvatel města za poklesem nehod nejspíš nestojí. „I letos to zatím vypadá tak, že většina lidí čeká, až prostor před jejich domem uklidí město," posteskl si ředitel blanenských technických služeb Emanuel Svěrák.

Proti tomuto typu úrazů jsou od loňského roku pojištěné i menší obce, například Rudice nebo Habrůvka. „Rozhodli jsme se tak na základě varovných zpráv v médiích. Sami udržujeme chodníky a dohlížíme i na stav stromů. Možná i díky tomu jsme zatím žádný případ řešit nemuseli. Pojistku za dva a půl tisíce korun ročně tak bereme spíše jako prevenci," řekl starosta Habrůvky Martin Šimek.

Člověk, který nějaký úraz na chodníku utrpí, by měl ideálně postupovat podle pojištěneckých doporučení. „Musí co nejpřesněji zaznamenat místo, kde k nehodě došlo, datum a čas, popis a příčiny celé události. Jestliže mu to jeho stav umožňuje, měl by se pokusit sehnat kontakt na nějakého svědka," vyjmenovala tiskový mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata.

Při zpětném posuzování pojistné událost podle něj v první řadě záleží na stavu terénu, na kterém k ní došlo. „O mnohém rozhoduje, jestli se chodec mohl svým chováním úrazu vyhnout nebo zda vlastník komunikace zanedbal její údržbu," dodal Milata.