Zatopené domy, sklepy, dvory. Mnoho práce, bláta, špíny a mnohdy i slz. Takové situace pamatují lidé na Olešnicku, které bývá často postiženo povodněmi. Zabránit další velké vodě má nový projekt zprůtočnění a zkapacitnění koryta Nyklovického potoka v Olešnici. Protipovodňová opatření by měla vyjít na sedmačtyřicet milionů korun.
Pravidelné rozvodnění Nyklovického potoka v Olešnici pamatuje například Hana Slavíčková. „Bydlím v těsné blízkosti potoka. Povodeň nás zasáhla několikrát, naposledy před dvěma lety. Naštěstí se nám ale voda nikdy nedostala do obytné části domu, ale jen na dvůr, do sklepů, kůlny. I tak jsme měli vždy hodně práce všechno to bahno odklidit,“ uvedla žena, která bydlí u Nyklovického potoka.
Podobně popisuje časté záplavy v Olešnici i starosta. „Místní lidé i podniky, které sídlí v blízkosti Nyklovického potoka, bývají vodou často ohroženi. Hledali jsme proto cestu, jak to změnit,“ uvedl Zdeněk Peša.
Podle připraveného projektu bude koryto Nyklovického potoka prohloubeno o půldruhého metru a rozšířeno o tři metry. „V současné době koryto pojme odhadem patnáctiletou vodu a po zprůtočnění by tudy mohla protéct až padesátiletá voda bez toho, aniž by se potok rozlil,“ upřesnil.
Podle starosty je problém na Nyklovickém potoce dlouhodobý. „V minulosti byla na potoce celá řada mlýnů, které využívaly vodní energie. Časem však přestaly fungovat a muselo dojít k regulaci toku potoka, která byla v minulém století v režii státu,“ dodal Peša. Tehdy byl tok Nyklovického potoka napřímen a přes potok muži postavili několik mostků. „V okolí potoka si lidé začali stavět domy, ploty a lávky. Stát jako správce toku na něj přestal dohlížet. Koryto potoka stále více zarůstalo a zmenšovalo se. Pak následovala řada povodní, které prokázaly, že povodňovou vlnu koryto prostě nepojme,“ vysvětlil starosta.
Zastupitelstvo Olešnice proto nechalo udělat studii protipovodňových opatření. A technický projekt se pak stal součástí územního plánu města. Větší část projektové dokumentace zaplatil Jihomoravský kraj.
„Na zhotovení projektové dokumentace jsme Olešnici přispěli částkou sto sedmdesát tisíc korun,“ upřesnil tiskový mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.
Olešničtí tedy mohou zažádat o dotace na protipovodňová opatření. Příští týden je čeká jednání na ministerstvu zemědělství. „Všechno už máme nachystané. Chceme náš projekt zařadit do některého z programů, které se zabývají protipovodňovými opatřeními,“ dopnil Zdeněk Peša.
Nejhorší povodeň pamatují v Olešnici v roce 2002. Tehdy v sousedním Crhově a Hodoníně zemřeli dva lidé, přes sto domů bylo zatopeno a celková škoda dosáhla částky čtrnáct milionů korun. Velkou vodu přinesl Veselský potok, kde už Olešničtí nechali vybudovat protipovodňová opatření za čtyřicet milionů korun.