„V takzvané Bezejmenné chodbě byly nalezeny nástroje, štípaná industrie z rohovce. Jejich stáří se nyní bude zkoumat. Jednou z teorií je, že jsou dokonce z mladšího paleolitu. Ve stejné chodbě se také našly dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav. Je to naprostý unikát a archeologové nyní hledají, do jakého období ho zařadit,“ popisuje výsledky výzkumu Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.

Zbytky kamenné destičky archeologové našli v hliněné vrstvě, datované do období zhruba patnáct tisíc až dva a půl tisíce let před naším letopočtem.

„Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velké množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky', které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě,“ uvedl Pavel Gajdoš ze Správy jeskyní České republiky.

Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla ve středověku tajná penězokazecká dílna. „Mimo sondy bylo letos nalezeno v Ledové chodbě pomoci detektoru kovu několik dalších stříbrných nepovedených mincí, střížků, tedy opět doklad penězokazecké dílny. V Bezejmenné chodbě se našlo množství střížků a hlavně celé zmačkané plechy s otvory po mincích, což je ojedinělé,“ popisuje Zajíček.

Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. „Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ připomíná Zajíček.

„V sondách Ledové chodby byly nalezeny další kosti pleistocenních zvířat, převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika,“ dodal Zajíček.

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. „O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu,“ doplnil Gajdoš.