Ochutnat chléb z rekonstruované středověké pece, zhlédnout ukázkovou tavbu v replice železářské pece používané v desátém a jedenáctém století, ale také prohlédnout si jinak nepřístupnou tajemstvími opředenou Býčí skálu či využít speciální prohlídky jeskyně Výpustek. Pestrý program při příležitosti Mezinárodního dne muzeí a Evropského dne parků připravilo deset pořadatelů.

Asi největším magnetem pro lidi byla Býčí skála. „Je zmiňována v literatuře, tak jsme ji chtěli vidět na vlastní oči. Prohlídka se nám moc líbila. Náhodou jsme objevili, že je program i u Staré huti, takže jsme se podívali, jak se tady ková, peče chleba, opekli jsme buřty, byl to hezký den,“ popsal Jan Darebný z Kolína, který se do Moravského krasu vydal se svou přítelkyní. Nadšena byla i Jana Kozlíčková z Blanska. „Byli jsme se podívat ve Františčině huti i v Býčí skále. Průvodci byli perfektní, bylo to výborně zorganizované. Pro příště to mohu všem doporučit,“ byla nadšená žena, která právě vycházela z Býčí skály.

Setkání ve střední části Moravského krasu se letos konalo již podesáté. „Začínali jsme skromně a každým rokem přidáváme nějakou zajímavost. Letos je to třeba pec na výrobu kolomazi. Evropský den parků si připomínají všechny národní parky a chráněné krajinné oblasti, my právě setkáním v Josefovském údolí. Chceme lidem ukázat, že tyto lokality mají svoje hodnoty a zajímavosti a že je potřeba se starat o to, aby to, co obdivujeme, tady ještě nějakou dobu zůstalo,“ uvedl Leoš Štefka, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras, která byla jedním z pořadatelů. Mezi Adamovem, Starou hutí, Býčí skálou a Výpustkem lidi rozvážel historický autobus ze sbírek dalšího z pořadatelů, Technického muzea v Brně.

Při svitu svíček

Výstava plastik v kouzelné atmosféře, jakou nemůže navodit žádná galerie. Tu lidem zprostředkoval již počtvrté řezbář Ivo Krajíček, který v jeskyni Kostelík nedaleko Býčí skály představoval část své Boskovické epopeje a zastavení křížové cesty. Plastiky osvětlené jen svíčkami a proměnlivým světlem v jeskyni mohli návštěvníci obdivovat v sobotu i v neděli. Umělec kvůli tomu v jeskyni i přespal. „Všechno jsem sem musel ráno nanosit, za dvě hodiny jsem tak nachodil dvaadvacet kilometrů, z toho polovinu se zátěží. Proto jsem tady chtěl vystavovat alespoň dva dny, a protože je jeskyně přístupná, tak jsem zde nocoval. Ale jako horolezec jsem tady dřív strávil noc už mockrát,“ uvedl Ivo Krajíček.

Trochu stranou od plastik zpodobňujících pověsti z Boskovicka i z Moravského krasu stálo ještě jedno neobvyklé dílo. „Nazval jsem jej sexy mozek, je to taková recese,“ usmíval se řezbář. „A tehdy pán řekl, že už nebude chodit bosky více a vznikl název Boskovice,“ předčítal svým třem dětem v Kostelíku pověst o vzniku Boskovic Petr Zouhar z Lysic. „Vyrazili jsme na výlet, chtěl jsem dětem ukázal jeskyni Kostelík, kterou znám. Nevěděl jsem ale, že tady bude taková výstava. Je to krása, jsme z Boskovicka, takže se na plastiky a pověsti rádi podíváme,“ uvedl další z návštěvníků.