Při jaké příležitosti se Šošůvská schola dala dohromady?

Soubor vznikl v roce 2002. Původně ještě bez názvu. Ten se přidal později. Tehdy se dokončila stavba kaple svatého Václava a svaté Anežky v Šošůvce. Hudebník Martin Hasoň dal dohromady partu lidí, která měla při svěcení kaple zpívat. Několik nadšenců zůstalo. Scházeli jsme se doma v obýváku a zpívali. Paní Marie Hasoňová z nás pak poskládala soubor, který funguje dodnes. Byla naší první vedoucí. Původně jsme začínali s kostelními skladbami, které jsme zpívali při mších.

A název souboru?

Většina členů pocházela ze Šošůvky, takže se název přímo nabízel. No a schola je soubor mladých lidí, kteří zpívají v kostelech při mších.

Eliška Michlíčková
O ní: Je jí šestadvacet let. Vystudovala sociologii na univerzitě v Hradci Králové a Masarykově univerzitě v Brně. Pracuje ve zdravotní pojišťovně jako kontrolor výběru pojistného a žije v Šošůvce. Jedenáct let chodila na základní uměleckou školu, kde se věnovala hře na kytaru. V roce 2002 byla jednou ze členek nově založeného souboru Šošůvská schola. Od roku 2012 ho vede.
Jak relaxuje: Aktivně. Sportem, cestováním nebo turistikou. Ráda chodí na koncerty a do divadel. Hodně čte.
Oblíbený podnik: Restaurace Eden a čajovna Utopia.

Vy jste v souboru od samého začátku. Jaké byly první roky a kde všude jste vystupovali?

Jak už jsem říkala, soubor vznikl z party nadšenců. Nepočítali jsme s tím, že budeme někde vystupovat. První větší akcí byl vánoční koncert. Byli jsme nezkušení a na pomoc si přizvali členy lipovecké scholy. V roce 2007 jsme uspořádali první tříkrálový koncert a stala se z toho tradice, která se udržuje dodnes. A pak už se přidávaly další. Repertoár jsme rozšířili o lidové a zlidovělé písně například od skupin Čechomor nebo Fleret. Kromě houslí a kytary jsme jiné nástroje neměli, takže nám pomáhali členové ze zábavové kapely Syntry. Od roku 2008 vznikla také naše tradice jarních koncertů.

Jak se soubor vyvíjel?

Prošlo jím několik desítek lidí. Z původní sestavy jsme zbyly tři. Byly doby, kdy měl soubor výlučně ženské obsazení. To už se změnilo. V současnosti je nás třináct a máme v souboru čtyři muže. Věkové rozpětí je od osmnácti do šestačtyřiceti let. Dřív byla většina členů ze Šošůvky, ale teď je to hodně i z okolních obcí. Velký posun bych viděla v tom, že už jsme schopni pokrýt nástroje vlastními silami a nemusíme si zvát hosty jako dřív. Nástrojové obsazení je už několik let ustálené. Pět sboristek doprovází akustická a elektrická kytara, flétny, klávesy, housle, trubka, bicí nebo harmonika. Samozřejmě v takové síle nevystupujeme vždy.

Kde během roku vystupujete?

Vystupujeme hlavně při mších a svatbách, na různých obecních slavnostech, při farních dnech a na adventních akcích. Já osobně mám nejradši skladby, které se zpívají v kostelech. Kvůli nim vlastně schola vznikla. Posluchači jsou kolikrát překvapení, jak zní. Tyto skladby nejsou mezi lidmi, kteří nechodí do kostela příliš známé. Ale mají své kouzlo. A pro mě osobně i duchovní přesah. Domnívám se, že nejvíce členů našeho souboru má v oblibě lidovky.

Eliška Michlíčková vede soubor Šošůvská schola od roku 2012.

Zaměřujete se i na regionální tvorbu?

Před časem jsme objevili staré zpěvníky Moravský kras zpívá. Jsou tam písničky o Šošůvce, Macoše nebo Jedovnickém rybníku. Skladby si upravujeme do našeho podání. Zatím jich máme v repertoáru několik a v budoucnu přidáme určitě další. Z mého pohledu je to zajímavé a je v tom kus dědictví našich předků.

Máte ambice pokusit se o vlastní skladby?

To upřímně, nemáme. V souboru jsou talentovaní hudebníci i zpěváci. Ale problém by z mého pohledu byl s textem.

Byli jste v minulosti někdy blízko tomu, že soubor rozpustíte?

Zatím ne. Ani ve chvílích, kdy jsme neměli obsazené housle, které jsou pro nás naprosto klíčové. Tehdy jsme museli trošku improvizovat, ale zvládli jsme to. Nedokážu si představit, že bychom soubor rozpustili. Pro mě osobně je tato skupina přátel velmi důležitá. Zvykli jsme si na sebe. Zpěv s hudbou nás baví. Vnímám to jako motivaci. Přebrala jsem něco, co fungovalo řadu let. Soubor chci udržet. Je to kus mého života.

Jaké máte v nejbližší době plány?

Teď máme zrovna těsně po jarním koncertu s vystupováním menší pauzu. Chci se v tomto mezidobí připravit na nácvik další skladby ze starých regionálních zpěvníků. A také na to, abychom častěji vystupovali při mších v kostele.