Na nedávném slavnostním večeru České asociace pečovatelské služby dostala ocenění za nejlepší kasuistickou práci, ve které příběh dívky popsala.
„Že bude moje práce vybrána jako nejlepší ze všech, jsem opravdu nečekala. Myslím, že porotu zaujala právě proto, že zatímco práce pečovatelek je obvykle rozptýlena po více klientech, tato byla jen o jednom konkrétním člověku,“ říká pečovatelka.
Rozvážka obědů do domu, nakoupit lidem, kteří to už sami nezvládnou a pomoc s běžnými denními úkoly. To vše je každodenní náplň práce pečovatelek. S dívkou, jejíž příběh Konečná ve své práci popsala, však dostala neobvyklý úkol. Vrátit jí plnohodnotný život dospělého člověka. „Musela jsem ji znovu naučit číst, psát, i takové maličkosti, jako obléci si spodní prádlo nebo ponožky. A také dívku učila znovu chodit, z vozíku se přes chodítko pomalu dostala až k berlím. Bylo to vysilující, ale zároveň mě to hodně naplňovalo,“ vzpomíná pečovatelka.
Lucie Konečná je původem zdravotní sestra. Dříve pracovala jako na chirurgii v Nemocnici Bohunice v Brně. Po narození dětí třísměnný provoz nepřicházel v úvahu, proto si našla práci právě u pečovatelské služby. Nejprve jako brigádnice, potom na plný úvazek u ní zůstala doposud. „Práce pečovatelky je obtížná v tom, že lidem, o které se starám, nemůžu dát najevo své vlastní starosti, chmury, že před nimi musím vždycky být optimistická. Ale baví mě to. Když vidím, jak jim pomáhám, jak jsou kolikrát odkázáni jen na naší péči, jaké s nimi můžeme udělat pokroky,“ dodává Konečná.
