Brněnský deník Rovnost už dříve informoval o tom, že v krasových jeskyních mizí krápníky. Problémů ale sucho způsobuje mnohem víc. Například z vývěru nedaleko Kaprálova mlýna v údolí Říčky u Ochozu u Brna nevytéká žádná voda. Podle Leoše Štefky ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je to signál, že vody v krajině je stále méně. „Kvůli jejímu nedostatku v podzemí řečiště ihned po dešti opět vysychají. Před pár týdny byl navíc kritický stav u ponorů Sloupského potoka a Bílé vody,“ upozornil Štefka.

Voda mizí také z jeskyní. Podle Stanislava Lejsky z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu se hladina vody v Macoše před měsícem nebezpečně přiblížila loňskému nejnižšímu bodu za posledních sto let. „Na konci srpna minulého roku hladina klesla na 350,63 metrů nad mořem, na počátku letošního srpna byla vyšší o pouhých třináct centimetrů,“ sdělil Lejska. Dodal, že před pondělním deštěm byla hladina ve výšce 350,84 metrů nad mořem, nyní by tedy měla podle jeho odhadu být ještě vyšší.

Ve Staré Amatérské jeskyni vyschla některá skapová jezírka. „Letos v srpnu se potvrdilo, že za padesát let od objevení jeskyně tato voda zatím nezmizela. Byly to nádherné části jeskyně, jedny z nejhezčích v České republice,“ sdělil Bohuslav Koutecký, který se zabývá výzkumem jeskyní. Upozornil, že bouřky situaci nezachrání. Podle něj by pomohlo pomalejší tání sněhu v zimě nebo delší deště.

Na jeskynních vodách je závislých několik živočichů, kterých je podle výzkumu vědců z Mendelovy univerzity méně. „Kvůli vysychání jeskynních jezírek a tůní ubývá korýšů, žížal nebo nitěnek,“ řekl proděkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ivo Pavlík, který tříletý výzkum vedl.

Jana Kopecká