„V mysliveckém roce, který trval od prvního dubna loňského roku do posledního března letošního, byl extrémní nárůst černé zvěře. Divočáci nemají v našich lesích přirozené predátory, navíc se jim v naší oblasti velmi daří, proto musí myslivci zvýšeným odstřelem snižovat jejich přemnožení. Přesto se nedalo zabránit tomu, aby divočáci neplatili soukromé zahrady i pole zemědělských družstev,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí blanenské radnice Pavel Konečný.

Škody po divočácích sčítají v těchto dnech například zemědělci z Agrospolu Knínice. „Kvůli divočákům jsme museli znovu přesázet čtyři až pět hektarů kukuřice. Něco takového za poslední léta nepomatuji. Když divočáci naběhnou do pole, padesát metrů zničí za chvilku. A to hlavní problém nás teprve čeká, až vyrostou klasy,“ děsí se ředitel družstva Ladislav Menšík.

Divočáci se podle myslivců přemnoží snadno. Bachyně rodí selata po deseti kusech až několikrát za rok, navíc pokud neumřou hlady nebo neumrznou, je jich počet redukován jen myslivci. „V právě uplynulém mysliveckém roku jsme skolili asi o dvanáct set kusů divočáků víc než v předchozích letech a stále to ještě nestačí. Obávám se, že s přemnožením černé zvěře budeme bojovat i v příštím roce. Přispívají k tomu hlavně velké lány kukuřice, kterých je na Blanensku dostatek a ve kterých se prasaty skryjí a nevylezou třeba dva měsíce,“ řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.

Spousta predátorů

Kromě přemnožených divočáků myslivce na Blanensku trápí také úbytek drobné zvěře, jako jsou bažanti, koroptve nebo zajíci. „O sedmdesátých let ubývá v lesích drobné zvěře a je to čím dál horší. Koroptve nebo křepelky, které dřív lidé mohli běžně potkat, už tu téměř nejsou a také bažanty pomalu můžeme sčítat na kusy. V některých honitbách už se vůbec nestřílí, i tak ale mají hodně predátorů od lišek, jezevců, přes prasata až po divoké kočky. Stav je tak vážný, že drobná zvěř se už není sama od sebe schopná vzpamatovat,“ míní Zelený.

Také myslivců už po lesích Blanenska nechodí tolik, kolik by myslivecké spolky potřebovaly. V okrese Blansko je registrováno kolem patnácti set myslivců, jejichž věkový průměr se už blíží důchodovému věku. „Myslivců moc není, větší problém je ale s jejich průměrným věkem, který je dnes asi osmapadesát let. Je to drahý koníček a lidi k nám neláká ani pohled na myslivce v očích veřejnosti. Všichni v nás vidí jen ty lovce a neuvědomují si, kolik hodin i peněz věnujeme krmení a celkové péči o zvěř,“ dodal myslivec Zelený.