Dva velké stany, pohovky, plastové židle, oheň i velký plyšový slon obklopený odpadky. Takto žijí mezi dvěma železničními zastávkami v Blansku bezdomovci. V těsné blízkosti frekventované trati se zabydleli zhruba před dvěma lety a stále jich přibývá. Strážníci i železničáři jsou na ně krátcí.

Podívej, už tam mají i obývák. Zase dělají oheň. Těch je. Diví se cestující, kteří projíždí vlakem kolem netradičního zákoutí. Podobné věty často slýchá cestou do Brna také Barbora Nečasová. „Partička bezdomovců kempuje hned u tratě a mají to tam vychytané. Postavili si přístřešky, dělají i ohně. Dokonce jsem tam zahlédla velkého plyšového slona. Je to taková blanenská atrakce a vlastně i ostuda,“ myslí si dívka, která se s některými těmito obyvateli setkává také u supermarketu na okraji města, kde popíjejí alkohol.

Bezdomovci přebývají částečně na pozemku drah a firmy Raab Karcher. Její pracovníci mají strach. „Tito lidé dělají u naší rampy nepořádek a také tam zapalují ohně. Už jednou vyhořeli. Bojíme se dalších požárů, protože blízko je sklad s hořlavým polystyrenem. Také se nám jednu dobu ztrácely palety,“ popsala vedoucí Jana Bílková. Podle ní navíc lidí u kolejí přibývá. Původně byli jen na rampě, teď se zabydlují i dál směrem k městu. „Nevíme si s nimi rady. Strážníci je občas přijedou vyhnat, do tří dnů jsou však bezdomovci zpátky,“ upozornila Bílková.

Její slova potvrdil zástupce šéfa blanenských strážníků Stanislav Sotolář. „Víc dělat nemůžeme. Pokuty na lidi bez domova neplatí. Nemají je z čeho zaplatit, protože nepracují anebo pobírají dávky hmotné nouze, ze kterých peníze strhnout nemůžeme,“ vysvětlil strážník. Podle něj se přitom obyvatelé stanů u železnice dopouštějí přestupku proti veřejnému pořádku.

S nevítanými hosty vedou marný boj také železničáři. „Můžeme bohužel začít konat, až se stane nehoda. Tito lidé však riskují svůj život. Bezpečná vzdálenost od kolejí je dva a půl až tři metry. Blíž k trati se nikdo přiblížit nesmí, pokud nestojí na nástupišti nebo nejede přes železniční přejezd. Když se člověk dostane přímo do kolejiště, strojvedoucí nemusí stihnout včas zareagovat,“ varoval mluvčí drážní inspekce Martin Drápal. Vlak jedoucí sedmdesátikilo­metrovou rychlostí má totiž brzdnou dráhu až tisíc metrů.

Mezi blanenskými zastávkami vlaky projíždějí rychlostí sto kilometrů za hodinu, pendolina ještě rychleji. „Strojvedoucí si na bezdomovce zatím nestěžovali. Na problém upozorňují spíš u lomu, kde zpomalují kvůli lidem v plavkách, kteří přelézají koleje. Není ale v pořádku, že bezdomovci žijí hned u železnice a jejich příbytek se rozrůstá. Už tam mají skoro byt jedna plus jedna, obývák i otevřenou kuchyň,“ sdělil blanenský výpravčí Marek Říha.

Pracovníci Českých drah se snažili problém s bezdomovci v minulosti vyřešit. Původně se totiž zabydleli v odstavených vagónech a dělali tam nepořádek. Někteří vynalézavci si pořídili na vagóny i zámky.Policisté je pak vystěhovali a železničáři vagóny odvezli. Nové bydlení si bezdomovci našli na blízké rampě.

O svérázných obyvatelích u trati vědí také hasiči. Z ohňů, které si tam zapalují, vznikne požár snadno. „Protože tam mívají otevřený oheň, riskují, že se vymkne kontrole. Oheň pak může ohrozit také projíždějící vlakové soupravy. A to nemluvím o tom, že když se oheň rozšíří, lidé kolem se leknou a rozutíkají se do kolejiště,“ nastínil velitel blanenské hasičské stanice Roman Opluštil.

Bezdomovci kempující u železnice nejsou dobrou vizitkou pro město ani podle starosty Blanska. „Nelíbí se mi to. Co ale dělat s lidmi, kteří mají takový způsob života? Když je vystěhujeme, vrátí se,“ sdělil Lubomír Toufar a vzpomněl další případ, kdy strážníci vyklidili obydlenou rampu na Sportovním ostrově. Starosta má za sebou dokonce i schůzku s bezdomovci. „Byli za mnou, protože si chtěli pronajmout pozemek. Stáli ale o místo v zahrádkářské kolonii, kde by zahrádkářům vadili. Je to složité,“ dodal Toufar.