Na Blanensku je v současnosti jediná daňčí obora. Příští rok k ní zřejmě přibude další. Uvnitř se budou procházet i mufloni. V jejím středu stojí opravený lovecký zámeček a nechybí tam ani nové rybníčky. Historickou oboru rodu Ditrichštejnů plánuje obnovit podnikatel z Blanenska Jan Vladík. Nyní zařizuje potřebná povolení.

Obora Rovná má zasáhnout do katastrů Boskovic, Mladkova a Lhoty Rapotiny. Většinu tamních pozemků Vladík už vlastní. „Obora bude mít rozlohu sto šedesát hektarů. Pokud se podaří vyřídit potřebná povolení, pan Vladík tuto plochu již letos oplotí. V příštím roce tam přibudou daňci a mufloni," sdělil Jaroslav Svoboda, který při obnově obory pomáhá s právními záležitostmi.

Vyhlídnutý prostor je vhodný pro život daňků i muflonů. „Ti potřebují dostatečné pastviny, vhodnou nadmořskou výšku a mufloni dokonce i skalní podloží," přiblížil Svoboda.

Ve středu lokality stojí i lovecký zámeček. Stavba pochází z roku 1833. V minulosti se tam po lovech scházelo panstvo a hodovalo.

Na Rovné jsou také tři rybníčky. „Uvažujeme ještě o jednom. Všechny pak budou sloužit jako napajedla pro zvěř. Plánujeme vyznačit i naučnou stezku pro děti, záleží ale na tom, jaký o ni bude zájem," dodal Svoboda.

Jan Vladík, který se chystá oboru obnovit, se ke svému záměru vyjadřovat nechce.

Obora? Složitý provoz

Na Blanensku nyní funguje jediná daňčí obora. Rozkládá se na sto dvaceti hektarech v lesích mezi Žďárnou a Protivanovem. Podle tamního správce není lehké něco podobného provozovat. „Založit oboru je složité, protože je třeba vyhledat vhodný prostor, který bude daňkům vyhovovat. Pak tento plán musí potvrdit spousta institucí, třeba veterinární správa. Dalším problémem jsou peníze," uvedl Cyril Kolář ze společnosti MP Lesy.

Do jejich obory se lidé běžně nedostanou. Uvnitř mohou zájemci pouze lovit, a tehdy, když zaplatí poplatek. „Je však krize a lidé nemají moc peněz, takže zájem o požitky, jako je lov, upadá. Nám tak chybí peníze, které bychom zaplatili za provoz obory," dodal Kolář.

V oborách obvykle žijí daňci, jeleni či mufloni, kteří vynikají vzhledem i zdravím. To tvrdí Jaroslav Zelený z Okresního mysliveckého spolku v Blansku. „Zvířata z obor dosahují medailových hodnot, dají se tam najít i ty nejlepší trofeje. Majitelé obor tam totiž dovážejí jen kvalitní zvěř, například až z Maďarska. Krmí je krmivem s minerály a v přesných dávkách. Zvěř je navíc pod dozorem veterinářů, ti odebírají vzorky trusu a podobně," vysvětlil Zelený s tím, že do uzavřené obory se také nedostane nemocné zvíře, které by chorobu rozšířilo.

Kromě obory společnosti MP Lesy mohou lidé z Blanenska zahlédnout daňka i ve volné přírodě. Podle Zeleného bývají v kraji nad soutokem Křetínky a Svitavy. Myslivci tam začali vysazovat zvěř před pětadvaceti lety. Nejdřív pořídili asi čtrnáct daňků z Maďarska, které vysadili v Chrastavci. „Rok na to jsme přivezli další daňky z Náměště nad Oslavou. Za dva tři roky se daňčí zvěř rozmnožila a my ji vypustili do volné přírody," přiblížil vznik volného chovu předseda myslivecké komise Luděk Elbl s tím, že za pár let myslivci začali plánovat odlovy a se zvěří hospodařit.

Maďarští daňci vynikali délkou a sílou lodyh, pro daňky z Náměště zase byla typická dlouhá a široká pata. Nyní se v oblasti na pomezí Jihomoravského a Pardubického kraje pohybuje asi sto daňků.