Ochránci přírody ale žádost o povolení zamítli. „Důvodem je především ochrana krápníkové výzdoby spodního patra. To má velmi malé rozměry a návštěvníci by se tam museli přesouvat po kolenou i plazením. Plazit by se museli například po sintrové výzdobě, která by se tak mohla poškodit. Navíc vícečlenné skupiny návštěvníků by průvodce v malých chodbách spodního patra těžko uhlídal," vysvětlil vedoucí strážní služby ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Tůma. Uvedl také, že v jeskyni zimují netopýři. Kvůli tomu by tam návštěvníci minimálně do horního patra jeskyně od listopadu do března stejně nemohli.

Společnost Speleoart se odvolala k ministerstvu životního prostředí. Aleš Dočkal ze společnosti chce s bližším vyjádřením počkat až do doby, než bude mít v rukou rozhodnutí. „Zatím je zbytečné poskytovat k projektu bližší informace. Chtěli jsme, aby byl blanenský region pro návštěvníky ještě pestřejší a zajímavější i díky prohlídce této jeskyně," přiblížil Dočkal.

O tom, že má někdo zájem zpřístupnit Koňskou jámu, se dozvěděl například jeskyňář Alois Nejezchleb z Rudice, který je členem takzvané rudické skupiny jeskyňářů. „Slyšel jsem, že to mělo být pojato mimo jiné tak, že by si zájemci nejdříve prohlédli Dům přírody Moravského krasu u Skalního mlýna a ti odvážní by se pak vydali do Koňské jámy. Ale záleží samozřejmě na ochráncích přírody, jak záměr posoudí," řekl Nejezchleb.

Nepřístupné jeskyně jsou podle něj pro turisty velkým lákadlem. Jednou ročně si mohou prohlédnout jeskyni Býčí skála a jednou za dva roky například Amatérskou jeskyni. Souhlasí s ním i vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka. „Turisté se často chtějí podívat do jinak nepřístupné jeskyně, pokud k tomu mají možnost. Je to pro ně velký adrenalinový zážitek a něco zcela jiného, než je klasická prohlídka. Dovnitř vchází jen s čelovými lampami, helmami a ve speciálním oblečení. V některých jeskyních jsou i vodní toky, mohou se namočit či umazat," popsal Hebelka.

Zájemci takto mohou prozkoumat například spodní patro Sloupsko-šošůvských jeskyní, kdy se vrací po řečišti sloupského potoka. „Prohlídky nabízíme zhruba čtvrtým rokem. Jsou možné dva vstupy po deseti lidech denně," sdělil Hebelka.

Ochránci přírody již v roce 2012 povolili společnosti Speleoart vybudovat lezecké atrakce ve stylu ferrat v jeskyni Hladomorna. Tříleté povolení ale vypršelo a společnost o něj musela před časem požádat znovu. Tentokrát ale obdržela zamítavé stanovisko. „Zákon o ochraně přírody nahlíží na zásah do jeskyně velmi přísně. A právní výklad, jak zdůvodnit udělení výjimky z ochrany jeskyní, se změnil. Nakonec jsme museli konstatovat, že k tomu, aby si zájemci mohli jeskyni prohlédnout, není nutná lezecká trasa," uvedl Tůma.

Dočkal již dříve uvedl, že je pro něj takový obrat názoru nepochopitelný. „Celý projekt jsme dlouhodobě připravovali v koordinaci se zástupci chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Společně jsme konzultovali záměr a vytipovali vhodnou lokalitu. Připravili jsme projekt. Ferratu jsme vybudovali a teď najednou říkají, že ji nechtějí," řekl Dočkal. I v tomto případě řeší odvolání ministerstvo.