Turisté můžou obdivovat zimní Macochu. Některé jeskyně nezavírají

Na zimní prohlídku Sloupsko-šošůvských jeskyní se můžou vydat i ti, kdo je viděli v létě. „Otevřená je pouze jejich Šošůvská část. Turisté mimořádně projdou vstupem u Hotelu Břoušek, který kdysi objevil Václav Sedlák. Ve světle baterek odhalí krásu jeskyní Kaple, Sklípek nebo průsvitných krápníků, které jsou sezonním návštěvníkům skryté,“ vyzdvihla vedoucí Sloupsko-šošůvských jeskyní Miluše Hasoňová. Zájemci si vstupy musí ovšem předem zarezervovat.

Prezidenta volili i studenti v Blansku. Účast byla 86 procent

Nejoblíbenější Punkevní jeskyně nezůstanou turistům v zimě nedostupné. Návštěvníci nebudou ochuzení ani o návštěvu dna světoznámé propasti Macocha, plavbu podzemím na lodičkách, jízdu vláčkem nebo lanovkou, ani o závratný pohled na dno propasti z výšky Horního můstku. „Moravský kras je v zimě krásný. Opadá listí stromů, takže vypadá jinak. Nejsou tu davy. A v jeskyních se lidé v zimních mrazech zahřejí,“ vypočítal přednosti návštěvy mimo sezonu vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.
Tuto sobotu jeskyně ožijí při tradičních kostýmových prohlídkách s názvem Duch vánoc. Vstupenky jsou beznadějně vyprodané, pár jich zbývá na Silvestrovské prohlídky. Otevřeno tam mají mimo svátky a pondělky do dvou hodin odpoledne.

Od úterý do neděle je otevřená i jeskyně Výpustek. Mohutný protiatomový kryt či pozůstatky německé továrny i moderní expozice si turisté prohlédnou při vstupech v deset hodin dopoledne, v poledne a ve dvě odpoledne. „To je dobrý tip na víkendový výlet. Nedávno jsem viděla dokumentární film o jeskyních a říkala jsem si, že jsme v krasu dlouho nebyli. Do Sloupu bych se taky ráda podívala,“ ocenila třeba Simona Dvořáčková.

ÚKRYT NETOPÝRŮ

Kateřinská jeskyně, Balcarka a část Sloupsko-šošůvských jeskyní otevřou až v březnu. Útočiště tam na zimu našla asi tisícovka netopýrů. „V létě žijí na půdách, v dutinách stromů, různých škvírách nebo mezi kameny. V zimě ale potřebují klid a stabilní teplotu,“ vysvětlil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka.

Pro tajemného nočního tvora je to otázka života a smrti. Jejich dech se zpomalí, srdce tluče velmi pomalu, těla mají teplotu vzduchu v jeskyních, osm stupňů Celsia. „Každé vyrušení je stojí velké množství energie a tukových zásob. Kdyby byly jeskyně přístupné, zimu by nepřežili,“ varoval šéf ochranářů.

Divočáci rozrývají půdu mezi domy. Mají hlad