Po absolvování blanenské měšťanky se přitom spolužáci rozprchli do všech stran. „Někteří chlapci šli na průmyslové školy, někdo na gymnázia, jiní do učení. Potom se někteří i odstěhovali. Mnozí ale zůstali v okolí Blanska," popisuje další ze spolužáků Zdeněk Měšťan.

Přesto se ale bývalí spolužáci zase shledali. „Poprvé jsme měli třídní sraz, když nám bylo asi čtyřiatřicet let. Od té doby jsme se scházeli pravidelně vždy po pěti letech. Ze začátku jsme na srazy zvali i kantory, kteří nás učili," vzpomíná Obruča.

Po čase však kamarádům setkání po pěti letech přestala stačit. „Začali jsme se tak scházet každou první středu v měsíci v restauraci v Dolní Lhotě. Letos o Vánocích budeme mít setkání jubilejní, dvousté," vyslovuje úctyhodné číslo Obruča s tím, že srazy v restauraci zdaleka nejsou jedinou společnou aktivitou třídy. „Jezdíme společně i na různé výlety. Každý rok uspořádáme tak dva až tři. Teď už jich moc neschází do šedesátky," pokračuje.

Od roku 1992 si třída začala vést i kroniku společných zážitků. „Stará se o ni Miroslav Stloukal, který má obrovské grafické nadání a je zároveň i starostou třídy. Máme i jednatelku třídy, kterou je Marie Šebelová. Ta má zase na starosti právě zařizování výletů, sepisování a rozesílání pozvánek a podobně," popisuje fungování třídy po letech Obruča.

Zajímavých míst nejen v okolí Blanska už společně třída navštívila celou řadu. „Rádi vzpomínáme na všechny, protože na každém z nich jsme zažili legraci. Moc se nám ale líbilo například na kozí farmě v Šošůvce nebo na vysílači Kojál. Nejdál jsme byli asi v Moravském Krumlově, kde jsme si prohlédli Slovanskou epopej. Výlety vybíráme podle toho, kdo co navrhne, co by chtěl vidět. A také aby se tam dalo dojet autobusem a nemuselo se tam chodit dlouhé trasy pěšky, už totiž nejsme nejmladší," usmívá se Měšťan s tím, že všichni jsou narození v letech 1933 a 1934.

Přesto, že loni nebo letos každý ze třídy oslavil osmdesátku, na výletech a srazech jich je vždycky dost. „Záleží jak má kdo čas a jak slouží zdraví. Průměrně se nás ale schází něco přes dvacet," počítá Obruča.

I pro letošek už parta spřádá společné plány. „Alespoň na dva výlety bychom ještě letos chtěli vyrazit. Například v Senetářově v muzeu perleťářství jsme ještě nebyli,"dodává Obruča.