Podobně jako u filmu Krkonoše od stejného autora. Unikátní svědectví o čarokrásné krajině Jizerských hor se mohou diváci přesvědčit na vlastní oči v blanenském kině předposlední červnovou středu. „V Jizerkách jsme strávili za tři roky přes dvě stě natáčecích dní v terénu. Pomáhal jsem se scénářem a měl na starosti odborné konzultace ohledně ochrany přírody, botaniky, geomorfologie a geologie,“ řekl Deníku Rovnost Špíšek.

Hlavní linkou zmíněného snímku je vliv člověka na proměny unikátní lokality, kterou v minulosti poznamenala ve velkém výroba skla. S ní souviselo odlesnění velkých ploch, vybudování rozsáhlé infrastruktury a následné odvodnění. Později devastace krajiny kyselými dešti. „Jizerské hory jsou oproti Krkonoším stále v pozici Popelky. Málokdo ale ví, že mají nejvyšší hustotu rašelinišť ve střední Evropě, patří mezi velmi bohaté biotopy a navíc jsou obrovskou zásobárnou vody,“ přiblížil horské prostředí na severu Čech odborník.

Dohoda se společností Pyrotek padá. Blansko nabídne volnou plochu v průmyslové zóně Vojánky znovu.
Naděje pro Vojánky: Blansko získá miliony, lidé příležitost k výdělku

Dalším negativním jevem, který ničí krajinu, je v těchto místech podle něj bezhlavé parkování aut turistů ve velkém mimo vyhrazená místa. Nyní chtějí filmaři natočit podobný snímek o Moravském krasu. „Rozlohou jde sice o poměrně malé území, ale s neuvěřitelnou pestrostí. Chtěli bychom kras představit širší veřejnosti z jiného úhlu pohledu. Mnozí ho mají totiž spojený jen s Punkevními jeskyněmi, lanovkou a propastí Macocha. O vzniku vápenců, osídlení krasu nebo o jeskyních toho ale příliš nevědí,“ nastínil plány Špíšek.