Infekční onemocnění včel zvané varroáza způsobuje roztoč Varroa destructor. Podle jednatele okresního výboru Českého svazu včelařů Blansko Josefa Hanušky poslední sčítání stavů včelstev v polovině února na Blanensku ukázalo, že jich přes zimu ubylo jen o něco málo přes pět procent. „To se teď na jaře může ještě změnit, ale předpokládáme, že do deseti procent, což je v normě, se určitě vejdeme. Celorepublikově jsou úhyny už nyní nad dvacet procent," řekl Hanuška.

Včelaři na Blanensku se intenzivně soustředí na prevenci. „Zdravotní situaci včel v poslední době věnujeme opravdu velkou pozornost. Velmi důležitý je společný postup a koordinace. Stačí totiž, když jeden z deseti včelařů ve vesnici včely správně a ve vhodný čas neléčí, a nakazí se včelstva všech ostatních," vysvětlil jednatel okresního výboru.

Včelaři na Blanensku tak už mají za sebou pravidelný jarní zdravotní seminář. „Ti, u kterých je to potřeba, tedy mají v průměru více než tři roztoče na včelstvo na stanoviště, musí do patnáctého dubna udělat jarní preventivní nátěry plodu s fumigací," doplnil Hanuška s tím, že doporučení pro správné preventivní léčení vydávají pro celý rok.

Odolný roztoč

Jeden z největších chovatelů včel na Blanensku Miroslav Mašek, který má přes sto čtyřicet včelstev ve Vážanech, považuje správné léčení včel také za velmi důležité. „Myslím si ale, že situace na Blanensku zase o tolik lepší než jinde v republice není. Vím o včelařích, kterým padla většina včelstev. Celý loňský rok byl pro rozvoj roztoče varroázy velmi příhodný. Teplá zima znamená, že včely více plodují a na plodu se roztoč množí. Varroázu můžeme mít pod kontrolou, ale úplně vyhubit se zatím bohužel nedá," řekl Mašek. Tomu letos kvůli varroáze uhynula dvě včelstva.

Boskovičtí včelaři mají dohromady asi dvanáct stovek včelstev. Podle jejich předsedy Kamila Mazala jich přes zimu uhynulo asi deset procent. „To není tak zlé. Ale je pravda, že včelstva jsou slabší, což je pravděpodobně také důsledek varroázy," řekl.

Podle Hanušky byl dostatek medu naposledy před třemi lety. Předchozí dva roky byly kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám špatné, takže včelaři mají většinu zásob prodaných. „Třeba loni panovalo od května velké sucho, louky byly zaschlé, včelky neměly co sbírat, medovice nebyla vůbec. Někteří včelaři tak jen krmili a žádný med nevytočili," přiblížil Hanuška.

Vzhledem k uplynulé teplé zimě není ani pro letošní rok optimistou. S tím souhlasí i Mašek. „Zima nám moc nepřála, teď bude záležet na tom, jaký bude nástup jara. Jde o to, aby byl pozvolný, aby vše nevykvetlo naráz a včely stihly využít snůšku pro sebe i pro nás," dodal včelař z Vážan.

Státní veterinární správa vydala v polovině března kvůli varroáze mimořádná veterinární opatření. Ta předjarní například chovatelům zakazují přemisťování včel a včelstev do doby, než je preventivně ošetří. „Celorepublikově se oproti loňskému roku zvýšil počet vzorků s obsahem roztočů větším než tři o více než polovinu a současně klesl počet vzorků bez nálezu roztoče také o více než polovinu. Proto doporučujeme všem chovatelům pravidelnou kontrolu svých včelstev po celý včelařský rok," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Blanenska se mimořádná veterinární opatření netýkají.

Varroáza se v českých zemích vyskytuje od roku 1978, roztoč pochází z Indie. „Úplně vymýtit se tuto nemoc už asi nikdy nepodaří. Včely se roztoče samy nedokáží zbavit. Věřím ale tomu, že třeba za tisíc let se to naučí," dodal včelař Mašek.