Vítězství na letošních světových rybářských hrách se ale nerodilo snadno. Ještě během tréninku to na umístění na bedně moc nevypadalo. „Byla tam jiná voda, než jsme zvyklí, úplně jiné ryby a to všechno komplikovalo. Na tu správnou taktiku jsme přišli až při závodě,“ vzpomíná mladší z bratrů osmatřicetiletý Tomáš Koudelka.

Spolu s druhou dvojicí českých reprezentantů, která skončila druhá, brali i zlato v soutěži družstev. „Závod skončil ve dvě hodiny odpoledne a my jsme se výsledek dozvěděli až v devět večer. Po fyzické zátěži z rybaření přišla ta psychická. Tušili jsme, že jako stát skončíme dobře, ale netušili jsme, kdo mistrovství vyhraje v jednotlivcích, ale pak už jsme si to jenom užívali,“ vybavuje si David Koudelka, který rybaření nazývá svou celoživotní láskou.

Času na to, aby vyrazil s prutem k vodě, ale i kvůli rodinným povinnostem ubývá. Mladší Tomáš si na ryby zajde dvakrát do týdne. O to víc si užívá mezinárodní závody. „Je tam vždycky skvělá atmosféra a za ty roky, co tam jezdíme, už máme na závodech spoustu známých z celého světa,“ dodává Tomáš Koudelka, který v Letovicích provozuje obchod s potřebami pro rybáře.