Speleologové ze skupiny Tartaros objevili v podzemí novou propast, která měří dvacet metrů. Jsou tak blíž svému cíli, dosud neobjevené mohutné jeskyni. Tartaros bádá na Ostrovské plošině. V jeskyních celého Moravského krasu však působí dalších devatenáct skupin. I ty hlásí nově objevené metry.

Podle měření geofyzika se nachází čtyřicet metrů pod povrchem na Ostrovské plošině jeskyně. „Je zřejmě deset metrů široká a možná dlouhá i několik kilometrů, i když je z části ucpaná usazeninami,“ řekl Filip Doležal z Tartarosu. Před několika dny se této skupině jeskyňářů podařilo vykopat šestnáctimetrovou šachtu v závrtu a dostali se do dvacetimetrové propasti. „Ta ovšem sahá až do hloubky třicet pět metrů pod zemí. Je to dílčí objev, který vede k jeskyni,“ pokračoval Doležal. Podle něj je dosud neobjevená jeskyně horním patrem systému chodeb, který vytvořil potok Lopač. Jeskyňáři předpokládají, že toto místo vede paralelně se systémem chodeb v Amatérské jeskyni. „Generace se snaží dostat do pokračování jeskyní Ostrovských a Vilémovických vod. Z místa, kde se nyní nacházíme, se nám to může podařit,“ dodal Doležal.

Pokrok letos hlásí také jeskyňáři ze skupiny Plánivy. Ti zabodovali ve Spirálce. „V horních patrech se nám podařilo objevit dvacet metrů dlouhou chodbu. Z ní vybíhají komíny a různé odbočky. Prostor je ucpaný sedimenty, takže budeme ještě kopat,“ přiblížil Petr Polák. Speleologové doufají, že narazili na propojení s jeskyní Plánivy. Spojení suchou cestou tuší ve vyšší jeskynní úrovni. Spodní část je zatopená, protéká jí Plánivský potok, který se vlévá do Bílé vody a ta potom do Spirálky.

V Amatérské jeskyni působí Topas. Ti letos postoupili o třicet metrů dál. „Nové metry vedou ve směru přítoku západních vod, tedy od Suchdolu, Veselice a Vavřince. Je tam bažina,“ popsal Marek Audy s tím, že při prokopávání a čištění suchých chodeb našli s badateli menší kanálky. „Uvidíme, co bude dál,“ zůstává ve střehu. V zatopeném podzemí ze suchdolské strany dřív postupovali dál také potápěči. Podařilo se jim překonat asi tři sta metrů. „Narazili však na zavalený prostor, což bylo nebezpečné. My se nyní chceme k tomuto místu dostat svrchu, tedy suchou cestou, a hladinu otevřít,“ dodal Audy.

Aby se nyní jeskyňáři dostali k dalším objevům, musí v probádaném Moravském krasu kopat, střílet a také se potápět do zatopených sifonů. V minulosti stačilo podzemí projít. „V Moravském krasu jsou nejdéle zkoumané jeskyně na světě. Již v roce 1723 údajně sestoupil na dno Macochy Lazarus Schopper, mnich z řádu minoritů,“ uvedl předseda České speleologické společnosti Zdeněk Motyčka.

Podle něj je v Moravském krasu přes tisíc dvě stě jeskyní. Některé jsou velké několik metrů, jinde vedou podzemím kilometrové systémy, jako třeba Býčí skála, Rudické propadání a další. „To vše se přitom nachází uprostřed civilizace. Moravský kras je také jediné území v České republice s horizontálními vodou protékanými systémy,“ upozornil Motyčka s tím, že potápěči stále zkoumají v zatopených částech Amatérské jeskyně či v jezírku na dně propasti Macochy.