Nebo spíše centrum karbanu. Královskou hru taroky si tam přijelo zahrát dvaadevadesát hráčů z celé republiky.
Karty jsou rozdány. „Druhá karta zprava by to mohla být a sedmnáct pagátů,“ hlásí hráč svým spoluhráčům u soutěžního stolku číslo sedm. Karetní hlášky jsou pro neznalé pravidel jako tajemná zaklínadla.
Na otázku přihlížejícího amatéra, kdo je favorit turnaje, se hráči v okolí rozesmějí. „Záleží, kdo dostane jaké karty, je to hodně o štěstí. Jednou člověk vyhraje, podruhé může přijít o všechny body,“ říká Michal Král z Blanska.
Přitakává mu i osmapadesátiletý Jaroslav Voneš, který na turnaj přijel z Dolní Rožínky. „Sem tam vyhrávám, ale dneska jsem ještě moc štěstí neměl,“ přiznává. Radost však v sobotu měl i bez výhry. „Z dvanácti karet mám v ruce osm od jedné barvy. To se mi ještě nikdy nestalo,“ mává pestrobarevnými tarokovými kartami. Samozřejmě tajně, aby mu do nich neviděli ostatní hráči.
Hrajících čtveřic se na blanenském turnaji poskládalo celkem třiadvacet. „Tentokrát nám počet dělitelný čtyřmi vyšel. Ale míváme v záloze i několik místních lidí, kteří by chybějící místa mohli narychlo doplnit,” vysvětluje pořadatel Aleš Vavřín.
Karbaníci hrají čtyři kola. Každou hodinu se přesouvají k jinému stolku a za novými protihráči. Hraje se o body. Místo žetonů poslouží mince. Co koruna, to bod.
Každý si vybere
Po dvou hodinách hry se restaurací nese vůně sekané. Hráči mají pauzu na svačinu a hladově se na lákavou pochoutku vrhají. Do konce je ještě daleko, ale organizátoři už připravují ceny. S prázdnou neodejde nikdo. Podle libosti si každý hráč vybere třeba láhev alkoholu, koš ovoce nebo také zrcadlo, uzenou kýtu či pytel brambor. „Ceny nejsou určené pro jednotlivá pořadí. Budeme vyhlašovat hráče od prvního místa a každý si sám vybere, co se mu bude líbit,” dodává pořadatel Vavřín.
V turnaji na Punkvě však nejde jen tak o ledajakou výhru. Je totiž poslední z dvanáctého ročníku série tarokových turnajů Grand Prix Povodí Křetínky a Svitavy. Po vyhlášení vítěze sobotního turnaje se hráčům sečtou body ze všech turnajů v ročníku a celkový vítěz získá putovní pohár starosty Blanska.
I když nahlas to nepřiznají, všichni myslí na výhru. Štěstí je v této hře totiž vrtkavé. Záleží na šťastných kartách, a tak vlastně do poslední chvíle není jisté, kdo nakonec pohár získá. Může to být třeba pětasedmdesátiletý Otto Vaněrek z Blanska. „Loni jsem byl v celkovém pořadí šestý. Letos ještě nevím, střídavě vyhrávám i prohrávám,” krčí rameny muž, který taroky mastí na Punkvě pravidelně každou neděli.