Taranzová pletla oblečení pro své děti, vnoučata i pravnoučata. Nyní je „šije na míru“ nedonošeným dětem. „Nedávno za mnou přišla dcerka, jestli bych jí nepomohla s pletením čepic pro miminka. Já řekla, že když je budu dělat, pošlu je za domov,“ říká obyvatelka Senior centra. Její oblečky už nosí děti z pražské nemocnice. Další várku chce energická babička odevzdat v Brně.

„I když je inkubátor vytápěný, má otvory, kterými se dovnitř dostane studený vzduch. Dočetla jsem se, že miminka rychle chládnou. Nejvíce trpí hlavička, takže potřebují čepice,“ vysvětluje, jak její oblečení pomůže.

V tichu pokoje cinkají o sebe jehlice. Taranzová zvládne uplést tři velikosti. Obléká děti, které váží od jednoho do dvou a půl kilogramu. „U těch malých stačí na čepici osmačtyřicet oček. Pro dva a půlkilové děti je jich potřeba už šedesát,“ má velikosti v oku.

Ozdobné vzory si Taranzová sama vymýšlí. Nejčastěji kombinuje bílou barvu s modrou nebo růžovou. Plete ale i barevnější oblečení. Nejdůležitější však je, aby její věci miminkům sedly. „Papučky, které jsem viděla v časopise, se podobaly ponožce. A já si řekla: udělám bačkůrky. Ale pozor, jejich spodní část by neměla být háčkovaná, protože je tvrdá,“ pokračuje žena s tím, že maličké děti mají velmi jemnou kůži.

Na věcech pro jedno miminko pracuje Taranzová zhruba dva dny.