VÁŽĚNÍ ČTENÁŘI, HLASUJTE V PRAVÉM HORNÍM ROHU
„Druhá jeskyňka č. 36 v jižním údolním svahu zove se Kravská díra. Této jeskynní prostory si volky nevolky všimnou všichni turisté, kteří putují žlebem. Ležíc jen nevysoko nad cestou má 10 metrů široký a 4 metry vysoký vchod. Vcházíme do rozlehlé předsíně, která jakoby byla stvořena k pobytu diluviálního člověka.“ Tolik citace profesora Karla Absolona z knihy Moravský kras.
Jedná se o notoricky známou jeskyni v levém svahu Suchého žlebu. Zajímavé je, že Absolon dále zmiňuje především neúspěšné pokusy archologických výkopů a příliš se nevěnuje významné poloze této lokality. Považoval ji patrně za takzvanou svahovou jeskyni, protože hlavní prostora Kravské díry komunikuje několika komíny s povrchem. Tuto skutečnost Absolon zdůrazňuje a z hlediska morfologie ji považuje za velmi cennou. Možnostmi studia hlubších souvislostí spojených s dávnou funkcí a vývojem této jeskyně se náš nejznámější krasový badatel dále nezabýval.
Podle názorů některých současných odborníků byla Kravská díra dávným ponorem krasových vod, které mohly být tudy odváděny pod záhadnou plošinu Harbechy. Svědčí o tom nejen skutečnost, že se nachází v ostrém meandru krasového žlebu, ale existenci neznámých souvisejících jeskynních prostor potvrzují i výrony teplého vzduchu v silných mrazech v některých částech jeskyně a blízkém okolí.
Více otazníků kolem Kravské díry však přinesl nedávný překvapivý objev. Na internetových serverech, které se zabývají jeskyňářstvím, se objevila zpráva Suchožlebské skupiny České speleologické společnosti. Průzkumné práce zahájili loni v jednom z propadů, který s vlastními prostorami Kravské díry souvisí. Po několika akcích pronikli do volných, níže položených prostor o rozsahu několik desítek metrů.
close
zoom_in
Největším překvapením však bylo, že nové prostory byly objeveny již dříve a později pak muselo dojít k zasypání přístupové cesty. O činnosti dřívějších badatelů svědčí nalezené nářadí, žebříky a další materiál. Podivné na celé skutečnosti je, že nikdo z pamětníků badatelských prací v Moravském krasu neví o tom, že by se kdy v Kravské díře bádalo. Nelze zatím přesně určit období či případné aktéry tehdejších průkopových prací a ani v literatuře o tom neexistuje zmínka.
Spekuluje se, že to mohlo být v meziválečném období. V každém případě bylo znovuobjevení těchto prostor velkým překvapením a přínosem. Nejen z hlediska možnosti hledání dalšího nadějného pokračování této lokality, ale i při skládání mozaiky mnohdy zapomenutých badatelských osudů na území Moravského krasu.
Odkryté tajemné prostory, jejich historie, ale také průvan, který se tu v podzemí objevuje, zcela jistě požene jeskyňáře Suchožlebské skupiny k dalším úspěšným průzkumným pracím.
Jenom pár metrů odtud se nachází vchod do další jeskyně. I ta je opředena záhadnými událostmi a přitom nemusí vůbec souviset s blíže popisovanou Kravskou dírou. Může být klíčem k úplně jiným podzemním světům. O ní bude příští díl.
PETR ZAJÍČEK
Seznam seriálových dílů TAJEMNÉ PODZEMÍ MORAVSKÉHO KRASU:
PO STOPÁCH BÁJNÉHO SYSTÉMU V MORAVSKÉM KRASU
EXISTUJÍ NEZNÁMÉ CESTY DO SLOUPSKÉHO ÚDOLÍ?
ODHALILA AMATÉRSKÁ JESKYNĚ LIDEM UŽ VŠE?
AMATÉRSKÁ JESKYNĚ MOHLA BÝT OBJEVENA O 35 LET DŘÍVE
KRASOVÉ ZAVRTY JSOU BRANAMI DO PODZEMÍ
JE BALCARKA DALŠÍM VSTUPEM DO NEZNÁMA?
NITRO BALCAROVY SKÁLY DECH ZEMĚ
TAJEMNÁ KRESBA V BÝČÍ SKÁLE JE Z MLADŠÍ DOBY KAMENNÉ
BUDE NĚKDY NALEZENO POKRAČOVÁNÍ PEKÁRNY?
DALŠÍ..
