Vedoucí tehdejšího výzkumného týmu speleologů Marek Šenkyřík upozorňuje, že zmíněné ornamenty vystavených exponátů od nálezu viditelně blednou. „Lebky opravdu viditelně ztrácejí na barvě. Negativní vliv na černý pigment může mít osvětlení v kryptě. Myslím si, že restaurování původní historickou technologií je nutné,“ uvedl Šenkyřík.

Dodal, že s tímto záměrem před časem křtinskou farnost oslovil. Odpovědi se však zatím nedočkal. Současný křtinský farář Vít Červenka řekl, že duchovní v nejbližší době odborníky osloví. „Prověříme to. Nejsem odborník a nemohu v tuto chvíli potvrdit, že malba skutečně na lebkách bledne. Může to být také optický klam způsobený osvětlením v kryptě. Jako laikovi se mi nezdá, že by osvětlení, které tam není trvalé, mohlo malbu poškodit. Můžu se ale mýlit,“ řekl Deníku Červenka.

Historikové uvádějí, že se jedná o kresby, které pocházejí ze sedmnáctého století. Chemická analýza odhalila, že se v použitém barvivu nacházela směs dřevěného uhlí a živočišného tuku. „Do kostnice jsem se dostal při návštěvě křtinského chrámu. Byl to zážitek. Sklepení s unikátním nálezem, který je dodnes obestřený tajemstvím. Zajímavost a doslova za rohem,“ řekl jeden z turistů Michal Souček z Blanska.

Křtinský soubor lebek se symbolem vavřínového věnce je podle odborníků unikátní ze tří důvodů. Jde o dosud nejseverovýchodněji vzdálenou lokalitu podobných nálezů od míst největšího rozvoje zvyku pomalovávat a popisovat lebky zemřelých, která leží v jihozápadním Rakousku. „Typem kresby se křtinské lebky řadí k nejstarším svého druhu a také se jedná o první takový nález na našem území,“ stojí v odborné zprávě z oddělení lékařské antropologie v Brně.