Zdražování vody se nelíbí například Boženě Kretzové z Blanska. „Voda je na Blanensku drahá i tak, pokud se zas zdraží, tak se mi to nelíbí. Jsou to peníze navíc, se kterými člověk počítá. Ale co můžu dělat? Snažím se alespoň šetřit. Například vodu z pračky použiji ještě na splachování toalety. Mladší pro to nemají mnohdy pochopení, ale já jsem v důchodu a mám na to čas," popsala žena.
Podobně je na tom i Marta Navrátilová. „S neustálým zdražováním rozhodně nesouhlasím. Doma se snažíme ušetřit třeba tím, že si při koupeli napouštíme jen půlku vany. Jinak by se člověk nedoplatil," dodala.
Do svazku patří na Blanensku většina obcí i měst. Pro ty všechny platí stejná cena vody. Při průměrné spotřebě čtyřčlenné rodiny sto dvaceti kubíků za rok zaplatí domácnost za vodné i stočné v příštím roce o tři sta dvacet korun víc. Z toho vodné tvoří přes dvě stě osmdesát korun. „Cenu na rok 2016 zatím schválilo předsednictvo svazku. V prosinci o ní bude jednat ještě valná hromada. Předloni však už při jednání nedošlo ke změně," vysvětlil proces určování ceny předseda svazku Jiří Charvát.
Na základě ceny vodného a stočného musí svazek zaručit to, že bude schopný zaplatit provozní náklady i veškeré investice, na které žádá dotace od Státního fondu životního prostředí. „Cenu schvalujeme na základě podkladů Vodárenské akciové společnosti. Nejzásadnějším důvodem zdražování je přijímání dotací. Svazek se tím zavazuje, že bude každý rok navyšovat cenu vody o dvě procenta nad míru inflace kvůli vodárenskému majetku, který musí udržovat a obnovovat," vysvětlil zdražování vody Charvát.
Dalším důvodem je snižující se spotřeba vody odběrateli. „Náklady se dělí počtem prodaných kubíků, což má pak vliv na výslednou cenu," dodal předseda. Důležitým faktorem je i poplatek za odběr podzemní vody. Poslanci nyní jednají o jeho zvýšení.
Zvednout by se mohl ze dvou korun za kubík až na osm. „Nemám informaci, že by se o ceně již rozhodlo. Ve sněmovně se spíše nemohli dohodnout, jestli by došlo k postupnému růstu poplatku, nebo jestli by se cena zvedla naráz. Každopádně ať rozhodnou poslanci jakkoliv, dotklo by se to ceny vody až v roce 2017, další rok to už neovlivní," vysvětlil tajemník svazku Petr Tioka.
Po svém si řeší odběr vody například ve Velkých Opatovicích. Město není členem svazku a vodohospodářskou infrastrukturu si provozuje částečně vlastněnou boskovickou divizí Vodárenské akciové společnosti. „Pro město je to výhodné. Sami rozhodujeme o investicích, rekonstrukcích nebo opravách. Spoluvlastníky divize jsme od minulého roku. Naši občané platili tento rok za kubík vody zhruba sedmdesát korun," přiblížila starostka Velkých Opatovic Kateřina Gerbrichová.
V Černé Hoře si kvůli vysoké ceně za vodu lidé odhlasovali vystoupení ze svazku. Opustit by ho měl městys na začátku ledna. Situace však stále není dořešená. „Stále ještě jednáme o podmínkách a rozdělení majetku se svazkem, který nám má předložit smlouvu o majetkovém vyrovnání," uvedl starosta Černé Hory Ondřej Měšťan.
Situace se týká i obce Bořitov, která je s Černou Horou napojená na jednu čistírnu. „Připravujeme smlouvy, které na úřadech do měsíce obdrží, a budeme jednat dál. Důležité je, aby byl přechod co nejplynulejší a obyvatelé neměli problém s dodávkou pitné vody," doplnil situaci Charvát. Žádné omezení a výpadky podle něj však nehrozí.
KLÁRA GROMSZKÁ
