„Hrad jsem postavil bez dotací z Evropské unie. Zakázka nebyla předražená. Cement mě stál čtyři stovky, dvanáct set lepidlo a pak ještě tabule plechu. Jedenáct set hodin práce už nepočítám," glosoval před jedním z domků v Šebrově – Svaté Kateřině sedmdesátiletý muž.

Přitom model Bouzova není jeho první dílo. Jako šestnáctiletý kluk si před domkem postavil zmenšeninu Nového hradu. Z písku a vápna. „Model byl před domem asi deset let. Pak bylo po něm. Bouzov vydrží určitě déle. Aspoň na mě budou mít vnoučata nějakou památku. Bouzov jsem si vybral, protože se mi odjakživa líbí," dodal vyučený zámečník.

Do stavby hradu se vitální důchodce pustil loni v srpnu. Nejdříve začal s výrobou forem na beton. Betonové části hradu pak slepoval celou zimu. Kamínky na výzdobu hradních zdí pomáhala Buřtovi sbírat vnučka. Na hradby a ochozy mu zase jeho bratr dodal stylové figurky obyvatelů hradu. Těžký model pak muselo před dům přepravit osmnáct lidí. „Původně jsem se chtěl pustit do opravy našeho domku. Tu jsem však musel odložit, tak abych se nenudil, začal jsem si z dlouhé chvíle stavět hrad. Snažil jsem se postavit co nejvěrnější kopii," poznamenal Buřt s tím, že model stavěl podle fotografií a plánů, které mu stáhli vnuci z internetu. Nejvíce mu podle jeho slov dala zabrat hradní okénka.

Jeden hrad však Buřtovi před domkem nestačí. Časem se zřejmě pustí do stavby dalšího. „Vedle Bouzova by se mi ještě líbil Pernštejn. Model bude určitě menší. Uvidíme, kdy se do něj pustím. Přes léto budu mít spoustu práce na zahradě i na domě," uzavřel Buřt.