Situace je vážná i teď. Ve čtvrtek má zasedání krizový technický štáb Povodí Moravy. „Úkolem je navrhnout opatření pro hospodárné nakládání s vodnou a připravit se na požadavky na zvýšení dodávek," sdělil generální ředitel povodí Jan Hodovský.

Průtoky vody jsou v porovnání s červencovými průměry výrazně podprůměrné. Například Rokytná v Moravském Krumlově na Znojemsku má průtok jen sedm procent měsíčního normálu.

V Okrouhlé na Blanensku mají už od začátku července problémy s nedostatkem vody. Hladina vody ve studnách klesá a vodohospodáři ji musejí do obce dovážet v cisternách. Vodou se snaží zbytečně neplýtvat například obyvatelka obce Kateřina Klementová. „Máme bazén a obecní vodou jsme jej nenapouštěli. Nechali jsme si ji dovézt od vodáren. Ty do obce dovážejí teď vodu každou chvíli. Také nezalíváme zahrádky," uvedla žena.

V Blansku teď pravidelně kropí ulice. „Děláme to kvůli přízemnímu ozónu, prachu a také proto, že v ulicích tak trochu klesne teplota. Kropíme střed města, tedy Rožmitálovu ulici, náměstí Svobody a část Wanklova náměstí," řekl vedoucí blanenského odboru komunální údržby Petr Rizner.

Sucho většinu lidí netěší. Najdou se ale i takoví, kteří ho přivítali. Kvůli klesajícím hladinám řek se totiž začínají objevovat stavby, které dávno zmizely. Například ostatky Masarykova mostu přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem, který před sedmdesáti lety vyhodili nacisté do povětří. „Při normálním stavu je půl metru pod vodou. Po jeho zbytcích lze nyní přejít z České republiky na Slovensko," sdělil František Ondruš z hodonínského přístaviště.

Po poklesu hladiny Moravy se objevila další atrakce u Slovanského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku, kde lidé uvidí kůly z osmnáctého století podél pravého břehu. „Sloužily k uvazování lodí, na nichž po řece převáželi dřevo z lužních lesů Lichtenštejnů," řekl mikulčický kronikář Svatopluk Rutar.

Podle ředitele Hodovského mohou obce zakázat využívání vody na zalévání či napouštění bazénů. Už nyní se nenapouští koupaliště například v Lesonicích na Znojemsku. „Bazén lehce propouští a připadalo nám to jako velké plýtvání vodou," přiblížil starosta Lesonic Pavel Herman.

Dodal, že vyzýval lidi, aby s vodou šetřili a nezalévali. „Voda ve studních stále je a máme navíc veřejný vodovod," doplnil Herman. Na vodu ze studny už se nemohou spolehnout některé rodiny na Vyškovsku. Antlovi z Ruprechtova jsou přitom na vodě ze studny závislí. Nyní je vyschlá. Na rozdíl od nich je na vodovod napojený dům, v němž žije jejich dcera. „Bydlí také v Ruprechtově. Chodíme si k ní třeba vyprat prádlo," svěřila se Ilona Antlová. Doplnila, že na zalévání okurek, rajčat a cuket na zahradě už rezignovala.

Břeclavsko kvůli suchu ztrácí v posledních letech pozici jedné ze zemědělsky nejúrodnějších oblastí republiky. Výnosy obilovin, cukrovky, kukuřice, ale i ovoce a zeleniny klesají. „Klima se prokazatelně mění," tvrdí senátor Jan Hajda z Pavlova, který léta šéfoval Zemědělskému družstvu Sedlec. Nyní se snaží dostat region na seznam oblastí postižených nepříznivými klimatickými podmínkami, což by znamenalo pro zemědělce speciální dotace od Evropské unie. „Ministr zemědělství uvažuje o roku 2018. Z termínu jsem zklamaný. Na ministerstvu nejsou ochotní přijmout prokazatelné změny klimatických podmínek v regionu," řekl Hajda.

Kvůli suchům a nižší úrodě se také zvyšují ceny na plodinové burze Brno. „Tato situace působí na ceny především u sladovnického ječmene až o 174 korun na tunu a u řepky až o 227 korun na tunu," uvedl sekretář burzy Karel Zezula. Ječmen nyní stojí 4402 korun, řepka 9933 korun.

Radost ze sucha nemají ani vinaři. „Na mladší révě se již projevuje nedostatek srážek, hrozny nenarůstají a listy uvadají. Katastrofa je to pro mladé výsadby, které bez dostatečné zálivky hynou," uvedl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček, podle kterého by to chtělo vlhkou periodu aspoň dva týdny s pomalým deštěm. Podle něj bouřky půdu vláhou nenasytí.

Jenže kromě přívalových dešťů meteorologové v nejbližších dnech srážky nepředpokládají. Následující čtyři týdny mají být podle nich srážkově jen normální až slabě podnormální. „V sobotu budou ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty dosáhnou třiatřiceti stupňů," sdělil meteorolog Petr Münster. Podle týdenní předpovědi se nejvyšší teploty od neděle začnou snižovat pod třicet stupňů Celsia a meteorologové předpokládají déšť jen ojediněle.