Jídelní stůl vytvořila Sirná jakou svou bakalářskou práci. „Na rodinné chalupě nám léta rostl ořešák. Protože ale byl příliš blízko domu, museli jsme ho s rodinou skácet. Bylo nám jej líto, tak jsme přemýšleli, co s ním. Nakonec mě napadlo vytvořit z něj jídelní stůl pro šest lidí, který bychom měli na chalupě,“ nastiňuje studentka.

Kromě odborného vedení a zručných stolařů jí s prací pomáhala maminka, která je architekta. „Návrh je vytvořený tak, aby ladil do interiéru chalupy v provensálském stylu. Později se nicméně z chaty stůl stejně přestěhoval, nebyla tam pro masivní dřevo stálá teplota a vlhkost. Teď ho máme doma, je to takový rodinný putovní stůl,“ povídá.

Studentčinu práci nedávno ocenila porota Mezinárodního veletrhu nábytku a interiérového designu Mobitex. Líbila se jí natolik, že jí předala prestižní ocenění 1. Grand Prix Mobitex. „Šlo o studentskou sekci veletrhu. I když jsem od kamarádů a rodiny dostávala pozitivní reakce, nečekala jsem, že stůl porazí ostatní práce. Moc mě to potěšilo,“ svěřuje se.

Porotu podle ní možná zaujala kombinace zajímavé kresby ořechového dřeva s jednoduchým designem. „Na druhou stranu to byl také jediný jídelní stůl v soutěži,“ směje se.

Své práci věnovala několik měsíců. „První měsíce zabraly návrhy, poté jsem je probírala se stolaři, jestli jsou vůbec proveditelné. Nějaké drobnosti se nakonec musely změnit, ale nakonec to stůl asi ještě vylepšilo,“ říká.

Sirná nyní studuje magisterské studium Design nábytku. Jestli na svůj výtvor naváže i v diplomové práci, se ještě rozmýšlí. „Napadlo mě pokračovat v tomto stylu a ke stolu navrhnout třeba židle nebo další nábytek do obýváku. Zároveň mě ale lákají interiéry,“ rozhoduje se.

Ke studiu nábytku ji dovedla kreativita. „Když jsem v dětství viděla mamku, jak do večera pracuje, architektura mě nelákala. Tvorba nábytku mě však zaujala, protože jsem puntičkářka a nerada se zabývám velkými věci, třeba řešením velkých staveb,“ zmiňuje.

Když se zrovna nevěnuje tvoření nábytku, holduje rodačka z Blanska hlavně tanci a amatérskému fotografování. „Věnuji se i sportu, zkrátka mě nebaví sedět doma,“ uzavírá.